A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

výnimočne som sa pri písaní vykašlal na formu a proste hodil na sklo to čo bolo na duši... je to "dielo" typu ventilácia.

...o prevítcích a těch ostatních...

Po první strofě dál nečíst..

Naša báseň je viac ako báseň

nebohéma. díky lakomci za inspiraci.

Panu Patersonovi z filmu

cítím, že přichází nějaký bod zlomu, nevím co přesně, ale vše se jistě vyjasní...

Přetransformoval jsem se do ženy (jen na chvíli).