...tím mým je víra v lepší zítřky :)

pocity ležící v dětské postýlce uprostřed hor...

život je tragikomedie...*

... jsem stará...

Po dlouhé době, další žvást..

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

... ach ta touha, jít za něčím novým a pak to smrt utne a je to zase stejné ...

pro celou tu dobu...

malá posvátná chvíle... ať už s černým, zeleným, bylinkovým...

jen tak hudba mě asi nikdy nepřestane inspirovat......