občas moc přemýšlím...

Tak jsem se zas ozvala:-)

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

Další pokus o moderní písničku. Nenáročné rytmické verše si třeba získají i vaši přízeň...Jsou z doby, kdy mi šlo veršování jaksi samo.

Jedna starší, kterou mám ráda... ;) .. přeji příjemné počtení...

Prosím prosím hodně komentářů :( Je to důležité

se ptáš ...

(P.)- 12.9.2008

Věnováno...

možná spíše miniatura... ale od ní se liší tím, že neobjevuje žádnou převratnou myšlenku... pouze pocit...

už jste se někdy pokoušeli políbit přes zamlžené sklo?...:-)

bez Tebe je těžký ---

no, nějak se to pondělí projevit muselo... předem se omluvuju