.................

Každý chce být někdy milován...

Je taková...nevím, nerozumím jí.

a stále mrzne a sněží

Na displeji tvé číslo a my spolu...tak daleko, tak blízko

jedna z mejch nejdelsich basni...rekla bych...

...jj..jak se já vždycky změním...každá láska je jiná..a pokaždé je jiná i ta, co ji prožívá...

Říjen 2005. (tenkrát psáno jako školní slohovka =) )

první a poslední báseň nebáseň věnovaná tomu, který si ji nikdy nepřečte a přečíst nesmí, vzpomínce, kterou všichni považují za mrtvou a já brzo budu snad moci učinit totéž.

o vztazích, které NĚKDO nebere vážně...

to zas jednou... mě něco možná napadlo... :)

ha, a teď si jdu hrát já!

možná trošku věnována... :) ale na druhou stranu všeobecná... nenávidím loučení....

.........prostě jen sen o věcech skutečných.........

...

!

(ne)báseň naděje umírá poslední.. a ta moje neumře..ne tak lehce