//////

... jsem stará...

musela jsem, ten film mě poznamenal! Pouštím to ze sebe, ššš, ššš ...radši se na te film koukněte sami...kdo ví, ví, kdo ne nic nepovím, protože byste přišli o ten zážitek;)

pro celou tu dobu...

Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

Musím už napsat něco veselého..:-)

...

Tak mi přišlo na mysl... Že tu chybí kategorie Alkohol...

jak dlouho nás, vás, je to ještě bude bavit? ("tři tequily prosím! merci")

i takovou atmosféru může mít...*

.........

Pokus, který byl stvořen s jedním kamarádem:)

archív - počátek dubna 2011

- Slečno, a vy se opravdu domníváte, že vaše poezie dokáže někomu něco dát? - Zajisté. - A stále si myslíte, že vaše díla dávají smysl? - Ovšemže. - Slečno, vy jste ale nanynka, viďte.

Nedalo mi to. Nešlo mi o báseň, ale o myšlenku.

téměř každé ráno...

nikdo ji nehraje tak jako on