tentokrát ne

částečné věnování Bambulce..protože ta asi tuší o čem mluvím;)

... Je to zvláštní období ... Bod, kde se všechno zastaví ... Nevíte jestli je to jako dřív nebo jestli to bude jinak... Opravdu zvláštní. A přemýšlíte... Posloucháte... Johny Cash ("I hurt myself today... To see if I still feel")...Opeth...Mozart... Fajn muzika, ale tak nějak prohlubuje vaše myšlenky a stavy, že víte pořád míň...

... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...

o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...

nemáte doma něco podobného?

... ti co mě znají, pochopí...

...za jednoho dlouhého večera, víle Amálce, která už v tu dobu spala ve voňavých peřinách...

... NC ...

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

Tuhle jsem napsala při čekání na autobus do práce.. Malý klučina se totiž hrál v parku opodál s míčem a mně nějak propadli vzpomínky..

tak si tak projíždím moje staré věci na autorské čtení (kdo by měl chuť, může příští týden v úterý zaskočit v Brně do café Paradigma) a nacházím samé vzpomínky, samé pocity a taky tohle:)

Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...

...

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

ehm ehm...další předzkoušková:)

Má oblíbená ..

.....

Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.