Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...

Jen pár bláznivých veršů, co mne napadly...

(Zd.) Srdcový král

Sonet, v němž jsou také obsažena zadaná slova z veršotepárny (slunce les kytice škola klobouk), ale nikoli soutěžní...

Veršotepárna > duodecima na slova vybraná z Malého prince: studna vůně klobouk růže noc./ABBA ACCD DEED - osmislabičné rýmy./

... ještě jeden akrostich ...

Trochu aromantická báseň/úvaha s milostnou a anatomickou tématikou. Určena k sebereflexi.

Na chvilku podléhám zas snění o tom, co bylo a už není...

(P.) - Někdy prostě člověk vůbec nevidí, kam šlape........:-)

ledové krápníky ve mě

(Z.)***

Vzniklo pod vlivem písně: "Raindrops Keep Falling on my Head" v podání BJ THOMASe

Na cestě autobusem :D

Lze to i zpívat...

Zase jsem si jen tak hrál na textaře. Má to takovou houpavou melodii...

Nechtěl bych bejt ve svý kůži.

...

...... co je víc

Zas jedna bláznivá básnická variace...