... loučení ...

momentka, co mně vmžiku napadla...

Malinké činy se nemusí hned nazývat velkými jmény...není přeci kam spěchat...;) ono by se to pak mohlo hodně rychle pokazit...utopit na záchranném laně...

"Pššššš..." - a nikdo to neví, jací jsme byli - jen my dva..."Pšššš..." - a nikdo to neví, jací budem - snad jen já ...

... Věnováno...

Věnováno T. Nedokážu říct nic jinýho. Děkuju. / je to brak, tak to omluvte. A nezlobte se za delku;)/

strašně starý úryvek ze sešitu nazvaného "Útržky srdce", trošku upravené pro současnost:-)

Je fakt, že je to více básní, než jedna. Jedna bez druhé jsou jaksi opuštěné. Schovala jsem to do deníku, ovšem Gabkin to tam našel. Tak kdyby něco já za nic nemůžu, může za to Gabkin. Budu mu muset věnovat nějakou pěknou básničku, aby mne nezabil.

S kůží na trh... Ta básnička je hodně špatná... Brak z tvůrčí krize... Ae tak co... Je to psaný srdcem...:) Potřebuju prostě jenom podpořit...

není co dodat

...některé "věci" musí průběhem života zákonitě pominout...;)

příběh o lásce :)