Slyš! Jaro na okénko ťuká, zima si chystá pelíšek, někdo prožívá touhy muka, jiný smí hladit kožíšek...

ja nevím. asi se mi moc nelíbí. ale potřebovala jsem to napsat. i když to o ničem není.

co je sen? a co realita? :) ani se mi nechce věřit, že jsem na psance od listopadu nevložila jedinou báseň, tak tu máte jednu pro radost:) snad někoho potěší...*

anotace: přemýšlel jsem dlouze, zda-li to sem dát nebo ne. Je přeci sprostou krádeží kousku atmosféry vydávat za svoje verše, co si mě vybrali za jejich bránu do světa. Je ale také pravdou, že samotné verše se mohou dotknout jenom básníků, lidí co dokáží překládat vítr a zář do lidské řeči. A že básníci jsou zavázáni nejen sobě, ale i okruhu jejich čtenářů, nenechávat si to nejlepší pro sebe. Tím pádem jsem byl nucen vyžší vůli, nebo chcete-li snad silou denního snění, umístit sem i tuto pasáž myšlení vesmíru, co jsem ji zrovna vešel do cesty.

celkem dlouhá doba. inspirovala mě malvína, rozvázala ta zamotaná slova. jako vždy. moje sedmikráska. vždycky záchraná ruka. setkání u Myšáka a to její obejmutí, které zahání všechno černý v hlavě. miluju.*

pár věcí z novýho roku. jo, jsem zamilovaná a mý věci jsou furt to samý, nedokážu z těch kolejí vyjet, tk si mě klidně sežer, kritiko, ale víc ze sebe teď nedostanu.

...nekdo mi rikal, ze vzdycky se nekdo najde, ale koukam se na lidi kolem sebe a vidim, ze to tak taky hodnekrat neni.. a sou to chytry zensky, sou hodny a chapavy a daj se s nima vest rozumny dialogy.. tak si jen rikam - co se to deje?!

nevim, poraďte si..

věnováno všem řešícím tento problém v diskuzi napravo ------

U nich v náruči se zavřenýma očima jsem vždycky věřila že jsi to ty.

Je snad naše existence odsouzená k zapomenutí.nebo se jednou někdo doví že na jedné modré planetce žily tvorové se schopností milovat..my nepoznaly nekonečný vesmír..ale nekonečnou lásku.

Spontánní vyplavenina. Prostě musím :-)