Každý ho máme a lze ho vnímat v tolika rovinách. Jenže já dokážu myslet na tělo jen s odporem. Nemám ráda jeho projevy, jeho slupkovitost, která z nás dělá jen pochodující fasády, co vypadají jedna od druhé víc než podobně, a úplně nejhorší je ta moc, kterou nám zdánlivě dávají, totiž moc hodnotit ostatní po několika málo vteřinách.

čtěte pomalu - vnímejte detaily - bolest - sami sebe

láska, hovno, pivo

..protože, občas je ticho prostě moc hlasitý.

6. 7. 2004

aneb naivka z pohledu naivky.

aneb seksi kočka v akci

Jak to tak bývá...

Překlady z knihy The Unswept Path. Opět původně publikováno na Písmáku, nyní přesunuto pro lepší dostupnost sem.

Přidávám dvě miniaturky, takový nehumorný pohled na život některých z nás.

první single z básnické sbírky Prokousané Uši Máš prosím o komentáře s kritikou :P

...atd...

...