psáno při menším záchvatu, jinak jsem v pohodě. Jen nevím, zda báseň se vskutku povedla, to ohodnoťte vy.

Chci jen ze sebe dostat svý pocity. Je jich někdy moc.

Inspirace od Hanulky.

To, co považujeme za „padající hvězdy“, bývají často satelity, obzvláště, letí-li to pomalu.

Tato báseň je věnovaná mému nejlepšímu kamarádovi Vojtovi Niklickému který tu už boužel není . Předem se omlouvám za chyby ale pro teď by ste mi je mohly odpustit . Vojta umřel ve 14 letech na rakovinu plic . Budou tomu 2 roky. Znal jsem ho 12 let.

Turista se má předem informovat...

Tuto básničku jsem před delší dobou věnoval mé nejmilovanější osobě, na kterou nikdy nezapomenu. Moment, kdy si jí přečetla a usmála se pro mne znamená mnoho, navždy. Ona osoba by chtěla, abych se o skromnou báseň podělil.

z deníku