|
Neočekávám, že se bude nějak zvlášť líbit, ale muselo to ven.. :)
|
|
...
|
|
...a tichu velryb...
|
|
když je to, co chcete světu říct pevně zavřeno uvnitř Vás a Vy máte pocit, že když to neřeknete, umřete a... Ono to nejde říct, protože prostě nemůžete. Ničí mě to a já už nemůžu...Nemůžu...
|
|
..
|
|
i need.. i need.. whatever it's called.
tesim se domu a hrozne tu chci zustat.
|
|
trocha španělštiny + víceméně doslovný překlad. Taky znáte ten pocit, kdy máte chuť prostě odejít...
|
|
= dnes =
|
|
... poslední
|
|
tak trochu dárek :) ;)
|
|
... až půjdeš cestou splněného přání, nachvíli zastav rozběhnuté kroky, ... a vduchu pohlaď prošlé roky, kdy zaplakal jsi ránem svého dospívání .. / Motto z naší, dnes již prehistorické, stužkovací pozvánky
|
|
někdy má bohužel člověk pocit, že mu bude lépe ve svých myšlenkách...nechci se vrátit zpět...
|
|
nenávidím děvky. nenávidím sebe. /ne kvůli děvkám/ a jemu nic nezazlívám.
podlehl by každý.
|
|
...
|
|
Doufám, že to ohromný štěstí, nadšení a naděje z písničky Ocean od Johna Butlera, se mi aspoň trošku podařilo přenésti do téhle básničky
|
|
Taková... o mým egu... hodně... je asi blbá. Já nevím, je mi fakt divně.
|