Tuto básničku jsem před delší dobou věnoval mé nejmilovanější osobě, na kterou nikdy nezapomenu. Moment, kdy si jí přečetla a usmála se pro mne znamená mnoho, navždy. Ona osoba by chtěla, abych se o skromnou báseň podělil.

Trochu jsem se zasnil nad to budoucností. Už mě to bahno, sníh a déšť nebaví :)

"na honu"

Byl jsem "donucen" něco napsat na svatební přání. Także ráno před jsem cosi narychlo naškrábal a teď to sem přepisuji ve znění jak to cca bylo. Co vy na to? Píšete rádi přání k narozeninám, svátkům, svatbám? Není to prznění přirozenosti poezie?

jedno z mála měst které tolika zasáhlo do celosvětové historie

Protiklady se přitahují ?