Už tolikrát jsme umřeli v bleděmodrém světě smutku...rozhodla jsem se proti tomu bojovat...kdo se přidá?...;-)...* spontální básnička...čeho je moc...toho už bývá příliš...

nějak mi to nedá nevložit sem ještě jednu podstatně starší sestřičku předchozí básničky. Patří k sobě :-)

Jsi pro mě světlem, jsi pro mě oporou, když moje nohy dál jíti nemohou. Však ty víš......Absoltuno harmonie - jak krásně se to někdy žije..... věnováno jedinečné osůbce, doufám, že naše přátelství se nikdy nerozpadne, díky za vše :)

Láska může být křehká jak dotek motýla

***

... když jsem malovala byt ...

+podložený recitál

:)

jenom sníh...

po volbách a podobných věcech zase něco normálního...:-)

Romanťárna po dlouhé době :)

z Literu ...

19.11.2007 ... jedna novější ...

Vrátil jsem se kousek nazpátek do časů, kdy byl jsem mlád, do světa půvabných pohádek, které jsem slýchával rád. Jen děj jsem poněkud upravil, tak jak už zvykem je dnes, i vlk by se z toho poučil, že život je někdy pes...