|
...za 8.6 vteřin...
|
|
Možná proklínání, možná zoufalý řev :) kvalitu prosím omluvte, můj mozek už dlouho nebyl nucen literárně fungovat :)
|
|
A zas jsem si broukal melodii, která přišla kdoví odkud...Tu náhle jsem svým vnitřním zrakem uviděl Tvůj krásný obraz, zvedl ztěžklá víčka a prsty se rozeběhly po klávesách, aby veršem oslavily Tvou snovou krásu! Již pelíšek mne vábí, o Tobě dám si zdát! Ve snech jsme oba mladí a já smím Tě mít rád...
|
|
Tuhle jsem kdysi napsal pro kamarádku, která mi ukázala, že méně je někdy více.
E
|
|
...
|
|
extrémně
|
|
kdo v té poslední části pozná píseň, budiž štasten :-)
|
|
..................
|
|
Jak to je, když se bluesmanovi rozbije oblíbená kytara
|
|
***
|
|
...moje první a poslední "báseň"...psala jsem ji asi před rokem a půl...je to prostě pocitovka...
|
|
Po tisíci letech. Ale dřív to asi nešlo.
|
|
Je sice starší a ten text už nejsem tak úplně já... ale mám jí ráda..
..nehledej rýmy, prostě čti nahlas a nech to plynout...
|
|
..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)
|
|
nečekaně:D
|
|
všem se moc omlouvám, ale musel jsem to takhle napsat, již dlouho to ve mně vře. Rým v této básni není důležitý, taky ho tam moc neni...pozor: obsahuje abstraktně zabarvená slova...
|