"A vůbec, stejně si zasloužíš trpět. Je to tvůj úděl a bude nejlepší, když se s tím konečně smíříš." (duben 2022)

Někdy se před mýma očima setře hranice mezi vnitřním a vnějším světem; obsah mých myšlenek se plynule vloudí do reality a mně chvíli trvá, než si uvědomím, že se to všechno vlastně děje jen v mé hlavě. (duben 2022)

Povídka o zákeřných dětských otázkách.

O soucítění.

Nepříliš dlouhá povídka o dětském světě, obětavosti a vnitřní kráse.

Blaženost nekřičí do světa, že existuje a je skvělá. (březen 2022)

Báseň o stáří psaná někým, kdo ještě není starý (ale občas si tak připadá).

Po dlouhé cestě...

Začíná jaro... (březen 2022)

"Potřebuješ mě, beze mě skončíš v blázinci!" (březen 2022)

Tři básně, které vznikly jako vedlejší produkt mé snahy přestat tak nekriticky přijímat určité matematické koncepce.

Racionální analýza mnohdy přináší jen ukrutný zmatek. (březen 2022)

V samém pozlátku se ztrácí podstata. (březen 2022)

Bylo mi velmi dobře; tak dobře, že mě chvílemi přepadaly obavy, že na to někdo přijde. (prosinec 2021)

Nepropadej sama sobě... (únor 2022)