ublimknutí

Znám lidi, kterým cukr nedělá dobře. Jsou pak hyperaktivní a stokrát dokola omílají jednu věc, až z toho všem v jejich okolí třeští hlava myšlenkami na vraždu tupým předmětem. To jen tak na okraj. Báseň je ta nejklišoidnější rýmovačka, kterou jsem kdy (v matice) složila - na rozdíl od spousty básníků se mi o osobním životě píše nejhůř.

co zbývá nám/než se kát/či žít?

leonardovi, káje a nikomu, kdo mě zná (volný verš), alternativní název profesionální samotářka.

byronovská inspirace, výplod dnešní češtiny. buďte shovívaví

nevim, muselo to ven.

španělsky

Překlad díla Ángela Gonzálese. Báseň se mi neskutečně líbila, tak jsem se rozhodla pokusit se ji přiblížit i těm, co španělsky nerozumí. Jestli se to povedlo, posuďte sami. (Originálu se samozřejmě nevyrovnám, ale nějak se začínat musí.)

pro starou neznámou. ten cover ti vymyslím po přijímačkách.

týž den jako předchozí dílo; synchronicita, zjevení

před-aluze na Plytkou hygienu hlavy inspirovaná názvem a poezií 1. pol. 20. století. kořeny rostou do země, vlasy na hlavě, voda se dostane jen na povrch, myšlenky a zemi vyčistit nelze

Opět anglicky. Inspirováno Dead Poets Society a jednou větou z Tipping the Velvet.

rodině kterou si vybereš