Starší báseň, ale včera mi celý den zněla v hlavě jako mantra - a pomáhala mi projít skrz včerejší "malou temnou noc duše"... děkuju :-)

(pokus o sonet... :-I )

Založila jsem novou skupinu... tímto zvu případné spřízněné duše, které to cítí podobně... http://www.psanci.cz/skupina.php?trideni=1&id=36

O životě, o smrti - i o těch mnoha znovuzrozeních v rámci jednoho života...

maličká básnička o naději

(malá jarní banalitka)

Sakra... skoro třicet let stará báseň na mě vykoukla ze šuplíku... :-O

...všechny nemilosrdné kritiky prosím o projití kolem se zavázanýma očima ;-) . Toto NENÍ poezie. Toto zazpívala moje duše po krásném víkendu s přáteli :-)

(všem mým spřízněným duším)

(báseň napsaná na den přesně před 13 lety... nějak se nám to počasí proměnilo, co...)

Trochu posmutnělá - ale já osobně věřím, že nezapomenou... a že se nic neztratí :)

...v poli a na nebi

Starší báseň... oko tornáda jednoho bolestivého rozchodu: oko klidu ve smršti emocí.

Venku sice neprší (spíš sněží), ale pocity jsou stejné.

po-hádková ;-)

("ach" jako můstek mezi slovy a vším, na co slova už nestačí)

Taková předjarní, tak trochu únorová...

(dětem v nás, které se už nemůžou dočkat jara)

(ano - jsem dítě... a asi už z toho nevyrostu :-D )

Inspirováno Severákovým experimentem: kdo to zkusí taky? :-D (Vy, kdo jste na Psancích už dlouho, byste asi měli tu báseň hooooodně dlouhou :-) ).