Povídka stále trochu v rozjezdu.

Obyčejné věci se stanou neobyčejnými. Díky těm, kteří to čtou, každý komentář potěší :-).

Ubíjí ji ten obyčejný, ukázněný život, a přece ho má docela ráda, to pohodlí jistoty ze známého, neměnného. Stačí ale jeden okamžik a octne se na klouzačce událostí bez šance zabrzdit či změnit směr. A v tom okamžiku začíná tahle povídka. Z počátku lehkomyslná a povrchní, časem přinášející vážnější téma a temnější atmosféru. Nestojí na logice, i když se o to pokouší, spíš přináší nálady a pocity. Doufám, že se vám bude líbit.