Svědomí je tady momentálně docela aktuální téma, tak jsem vytáh jednu hodně starou věc, kterou jsem sem původně ani nechtěl dávat a trochu ji dopracoval.

V dobách nedávných, kdy na venkově v každém druhé usedlosti bylo v chlívku jedno nebo několik prasat, měli někteří chovatelé v okolí morbidní zvyk pojmenovat prase po neoblíbeném vedoucím v zaměstnání. V nedaleké obci žije člověk, který chová tato hospodářská zvířata dodnes. Údajně je po mnoho let pojmenovává jediným jménem. Klaus.

Tohle jsem včera napsal na plesu na hospodskej lístek.

Vkládám opětovně své soutěžní dílo s filmovými hláškami, neb je to jediný způsob, jak ho dostat do sbírky. Kdo to četl číst to nemusí, kdo to nečetl může.

Můj volný překlad slavné písně Boba Dylana. Odkaz na verzi, podle které jsem to psal najdete v komentáři 1.2. 2013, čas 6.13. Pokud to chce někdo s hudbou.

nezhudebněný písňový text

Před dvanácti lety jsem přijížděl autobusem ráno ve tři čtvrtě na pět do města na ranní směnu. Od šesti jsem "hákoval." Tak jsem se hodinu potuloval prázdnými ulicemi periferie. Než přišla zima.

Tato báseň se stala předlohou pro velmi zdařilo povídku Vladana. Zde je odkaz:http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=20040-lorist

Abych trošku naladil sváteční atmosféru.

Něco jako pseudofolklór. Pokus o zbojnickou píseň. Někde ze dna mého šuplíku. Upgradováno 10. 1. 2013

Tohle jsem vloni napsal po smrti Václava Havla do obecní kroniky. Napadlo mne, že bych to mohl zveřejnit i tady.

Pro změnu jedna zbrusu nová, vymyšlená právě teď.

Když jsem tady v létě začínal, tak jsem si řekl, že jestli tu přežiji do listopadu, tak tohle k výročí sedmnáctého vložím. Napsáno v první polovině roku 1989 v mých 19 letech. Díky Gorbiho "glásnosti" se uvolnila atmosféra a písničkáři zpívali i to co by ještě nedávno vyškrtla tužka cenzora. Zasažen atmosférou doby jsem pocítil potřebu napsat protestní text. Mnohým současným psancům ve věku 19 let nebo i mladším bych nedosáhl ani po paty. Vkládám to sem pro pobavení na můj účet.