Říkal jsem si, že do podzimu nic nevložím udělám výjimku, je květen lásky čas a blíží se čas letních bigbeatových tancovaček, tak jsem oprášil jednu starší blbůstku. Třeba se najde někdo, kdo bude vědět o čem je řeč.

Moje jediná povídka, už je to taky hezkých pár let co jsem ji napsal.

V mládí jsem preferoval vyšší cíle, s přibývajícím věkem shledávám, že i ty nižší stojí za pozornost. Dílo může vyvolat o mně falešnou iluzi, ve skutečnosti jsem vůči ženám ostýchavý. Je to jen taková slovní hříčka.

Archivní tajemství, aneb co psal kmotrov v devatenácti.

Čínský lidový Taoismus byl plný mýtů o poustevnících žijících na odlehlých místech, takových co se vyznali v bylinkách a prokoukli nejzazší tajemství. Dokázali se prý zneviditelňovat, žili několik staletí, nebo byli dokonce nesmrtelní. Zamyslel jsem se nad tím, jak to bude, až se můj čas nachýlí.

Před deseti lety likérka Božkov udělala reklamní akci. Přes všechny etikety na lahvích s rumem byla černá páska s nápisem Naposled! Důvod byl ten, že po vstupu do Evropské unie (1.5.2004) se Tuzemský rum nesměl prodávat pod názvem rum. Že se nezeptali na názor konzumenta, napadlo mě tenkrát.

Přetransformoval jsem se do ženy (jen na chvíli).

Zážitky z natáčení v komparsu filmu Rytíři ze Šanghaje (jde to 22.9. na Prima Cool). Nemám to v elektronické podobě. je to sken zápisu psacího stroje, když se text posunuje tak, aby byl ve výšce očí, je to docela čitelný. Podtržené části jsou citace, označil jsem tak pro redakci Kutnohorského deníku místa, kde má být kurzíva. Pravděpodobně rok 2002.

Jedna, která mě napadla právě teď na zahradě.

Mohl by to být Rap, nebo říkanka pro odrostlejší děti.

Něco jsem tu četl o tom, že si někdo hřeje na prsou hada, tak jedna starší.

Poměrně dost často se "pohybuji" po našem pozemku s krumpáčem a lopatou a nalézám úžasné poklady.

Tak zas jednu starší.