Je to tak asi rok nazpět, kdy v jednom malém baru na benešovském nádraží všem žíznivým bratrům nalévala sestra životodárné tekutiny. To se to pilo, až se někdy i přepilo... Žel už tam není. Vzpomínám s láskou. Takže pro Tebe, Kamilko. A taky pro všechny padlé bratry...

Lásky se mnohdy mění stejně rychle jako roční období... Jarní paprsky je zrodí, aby později v zimě uklouzly po ledu a spadly z hvězdných výšin na tvrdou zem...

Energie až do rána

Úsměv v záři neonů

Námět na tuto pro mě velice srdeční báseň vznikl v roce 2009 na zahradě u mého spolužáka Zdendy v Městečku u Olbramovic a je o tom, že když člověk vypije pár piv a jen tak se zasní uprostřed noci a pak se ráno za svítání probere do kruté reality života...

No vždyť já vim, že je podzim... Ale pojďme si dát báseň o mnohem příjemnějším ročním období.

Je takový jaký je...

Nenažraní mravenci v kredenci !

...poznat svůj sen...

Bláznova pouť životem...

Nemá smysl nic hledat, stejně to nenajdete... Nejsme bordeláři... Každý má doma svýho skřítka zlodějíčka, který mu dělá neplechu.

S Tebou hřeje, zebe bez Tebe srdce plné snů a mysl imaginací...

Jsou teplé májové dny, ptáci cvrdlikají, louky se zelenají… A proto přichází čas na romantickou báseň o tom, že v těchto dnech je mnohem lepší hezky zalést do díry, nežli se honit…

Je potřeba se naladit na stejnou notu, aby nám ta životní píseň nedrhla.

Takové pravdivé vyznání na toho Valentýna a pravděpodobně na dlouhou dobu poslední báseň, neboť začínám být monotématický... Holt to tak cítím a srdci nejde poručit...

Tato báseň je o smutné dnešní zkažené době a především o lidech, kteří ji vytváří.

Vyčuranost některých lidí nezná meze... Vydělávat na lásce se vyplatí... Ptáte se komu ? No přece stvořitelům Láskostroje... Snad nejste jedni z těch, co je sponzorují...

Melancholická báseň o alkoholem ovlivněném srdci, které se přesune z hrudi do kalhot.