Něha lehce dřevěná...mně to přijde jako klídek, přesně tak, jak říkáš...pití čaje v soukromém koutečku...ale jinak i po ždímání toho v Tobě zbylo dost... :-)
Znám to, taky jsem jednu dnes doslova "vyždímal" je to droga, psát básně...

Skvělá...hodící se...neb člověk zapomíná...

Paráda, skoro Hemingway! :D

No ta poslední věta...no nevím, paní Spisovatelko :-)
Ale nééé, v tomhle se může člověk lehce spálit, Tobě se to nestalo, je to krásně vzrušující, takže...áááách anóóó... :-)

Ze života...trefná a nekýčovitě poučná...

Co na to napsat? Napadá mě taky jeden příběh, ale ten by byl dlouhý...tak jen... Máťa se mě zeptal, jestli někdy nezaletíme za Ježíškem do Betléma. Řekl jsem mu, že to nejde, neb se tam bojuje. A on na to: a kteří jsou Ti dobří?
Ano, na některé otázky se špatně odpovídá...
Krásně jsi to napsala...mrazí mě z toho...

Timothy A. Postovit: diky za zastavení a milý komentář..
:-)

Amelie a její "omalovánky" :-)
V tomto případě však fungující...hezky jsi to vystavěla...

PS: Doprovodné foto bych odstranil...

Svěží, nápadité, sympatické.:)

Moc se mi líbí, velmi ladná báseň, hlavně začátek je nejkrásnější.)

Originální, zábavná, zajímavá, prostě se mi moc líbí :)

Lenča: asi tak, díky moc...

Ano, už navždy jen sladce... :)

ŽblaBuňka: V duchu hesla "Niekedy je lepšie radšej nevedieť", hm? ;) Ďakujem Ti.

ŽblaBuňka: vanovaso: Amelie M.: To mě těší - roztomilý je i v reálu :) Akorát to štěkání a zlobení mu ještě ani trochu nejde :D

jak prosté a přitom.. ;) krásná

Amelie M.: díky...

hehe.. my to právě ted prožíváme v reálu :-)) hezká! jako ta minulá o hafinkovi :)

jojo, o tom mám také někde báseň.. :) je to tak

vanovaso: jsou opravdový..