Souhlasím, moc hezké..

No vidíš to hodně černě. Nebo jsi vlastně viděla..? Je vidět, že jsi v psaní hodně pokročila a právě to by mělo těšit Puera, jak se většina z vás lepší a dělá pokroky:))

Líbí se mi, ale také bych to dal do slok...

uff.. pro mě je to moc řádků pod sebe.. přeskakujou mi oči :) ale jinak, myšlenka je jasná.. líbí se mi tam střídavě více úseků a příměrů :)

vanovaso: máš pravdu první tři verše a pak závěr se mi líbí pořád a vlastně celé to, co je obsahem, akorát je to napsáno opravdu krkolomně, to je takové to začátečnické, sdělit toho co nejvíce, člověk má plnou hlavu myšlenek a potřebuje je vypsat, dík

líbí se mu především první tři verše - přesné příměry... jen doufám, že ne všichni mají masky...

krásně vyjádřený pocit štěstí,...

Svým způsobem mi to připomíná jednu z mých prvotin, jmenuje se Maškarní ples, hlavně tím stylem, byl napsán v jednom sloupci, tys to alespoň rozdělil, ale ten obsah no řekla bych že je si hodně podobný ačkoli je úplně jiný, jdu ji najít a vložím ji sem

Lenča: vystihla jsi to naprosto přesně ;) udivuješ mě.. díky za super komentář lenčo :)

Lenča: ještě máš šanciiiii!! :D

vanovaso: děkuji moc za milý komentářík, potěšil ))

smutná, ale hezká... uvidíš , přijde jinej... ten, co si tvoji lásku zaslouží...

Já občas ve svý fantazii :D Asi jde o to, neutopit se docela :)

Zajímavá zamyšlení, líbí se mi, byť je to na mě příliš pesimistické. Ale jde to brát jako fajn nakopnutí, po tomhle by si člověk mohl pěkně říct: "Sakra, takhle to ale přece nechci!" A něco s tím udělat.
Anebo se s tím smířit, ale aspoň si přestat stěžovat :D
Snažím se žít tak, abych byla sama se sebou spokojená, se svým konáním, chováním a tak. Soudit ve skutečnosti můžeme opravdu jen každý sám sebe. Stejně tak jako hodnotit a ocenit :)
P.S.: Ještě se přiznám, že o něčem mi prostě stačí jenom snít. A nestydím se za to. Proč taky, ne? :D

Moc hezký a milý pohled sama na sebe :)
Taky u vaření a pečení nekoukám napravo, nalevo a podle toho to pak vypadá kolem. Prostě mě to tak pohltí... :D

Hezká, hlavně ten závěr se mi moc líbí :)
Spíš ono období dospívání je tak trochu doba extremismu, hledání hranic, rovnováhy, potřeby zkusit ty nejzazší místa v různých směrech. Mládí, jako vnitřní svěžest, je asi spíš pocit, který si můžeme udržet, jak dlouho sami chceme... Pardon, trochu jsem se moc rozkecala :D

vanovaso: S trochou nadhledu je to možné :)
Díky za komentář :)

Psavec: Děkuji :)

Amelie M.: Díky moc :) .)

Yana: Jsem ráda, že je to tam cítit. Snažím se psát právě o tom, že každý prožitek, ať už příjemný či těžký, nás má poučit. Stačí to brát jako možnost k růstu, i když nás to v prvním momentu může hodně zranit a semlet. Všechno jsou to prostě výzvy. A tak to od určité doby beru, přijímám a řeším :)
A stejně jako není malých rolí, není malých zážitků :D