Díky

Pajalord: Gratuluji! Tak to vám oběma přeji hodně štěstí a ať vám to vydrží...:-)

Marnerin: díky ...

Líbí se mi.

Je překrásná.

Ailin: děkuji za přečtení a pozitivní komentář :-))

Je úžasná, povedená.

Ano, tuhle bolest dobře znám. Krásná báseň...

shane: Stalo se Ti to někdy? Potkáš člověka, vidíš ho poprvé v životě. Víš bezpečně, že se neznáte, a přesto... je Ti TAK blízký... Přemýšlíš, odkud ho znáš. Podíváš se mu do očí. Očima se propojí vaše duše - a Ty najednou víš, že ho znáš - ale ne z tohoto života. Neznáš jeho (současnou) podobu, ale znáš jeho oči. Neznáš jeho (momentální) osobnost, ale znáš jeho duši. Vaše podstaty se tak důvěrně znají - ale vaše "povrchy" ne. A o tomhle je tahle báseň... ale klidně v ní můžeš vidět i cokoliv jiného, s čím máš zkušenosti Ty :) .

shane: ano prožívá to stejně jako já :))) sme spolu nejštastnější :))

to je problém dnešního světa.. většinou to schytá ten, co za to nemůže..

Pajalord: Láska jako z románu se spoustou krásných metafor!:-)
Prožívá to i ona stejně? Taky Ti píše vyznání?

Lenča: je děkuji moc si toho važím :) ano přítelkyni se také moc líbí :))

Jj, krásná úvaha. Taky jsem za pultem, častokrát i jako vrba. Ale člověk se díky tomu zase hodně naučí :) A ta různorodost lidí mě stále okouzluje.

Zní mi to úplně jako písnička. Krásné vyznání :)

děkujii moc :)) ano je to krasné momentálně sme spolu přes 7 měsíců a je to čím dál krasnější:))

Ailin: No, z té první sloky bych usuzoval na tu fotografii, sama píšeš: Neznám Tvou podobu.:-)
Jinak bych asi souhlasil s Amelií, že Tvé básně v kombinaci s obrázky připadají člověku takové známé a blízké, na nic si nehrají a vzbuzují sympatie...
A obrázek mi připomněl báseň Na břehu řeky Svratky, konkrétně: I za slunného léta je zde zvláštní stín...:-)

hezky zamilované :-) ( kazí to chybějící čárky )

věřím a přeju ti, abys tu poslední větu dokázal říct třeba i za 50 let, je to krásné...

Ta báseň se mi líbí.