Po pravdě řečeno, bez té anotace bych to správně nepochopil a přišlo by mi to takové ploché. Ta avizovaná skutečnost tomu dává zcela jiný náboj. :)

Amelie M.: Kdyby to okno nebylo v zadání, asi bych sebou do toho písku plácnul jen tak. Nakonec mi ale přišlo, že to okno zvýrazňuje pocit, že to jsou vlastně všechno metafory. Moře není skutečné moře, příliv není příliv, vůz není auto a konečně, že okno není skutečným oknem...:)

Orionka: Děkuji za komentář. Možná jsem vzbudil nepatřičný dojem, že striktně počítám slabiky a hlásky ve verších. Vůbec ne. Píšu jen jak to ladí mým ušiskám. Ten druhý verš druhé sloky mi ladí, i když je pravda, že jsem dlouho zvažoval jestli s "mé " nebo bez "mé". Obojí je asi možné, ale takhle mi to zní lépe.
Konec je klasická "turnerovština".:) Nějaká podvědomá touha na závěr vše zpochybnit, zrelativizovat, popřít to, co jsem napsal na začátku, nebo to celé alespoň rozostřit. To už jiné nebude :)

podle názvu jsem to tipoval na Veroniku ;-)

shane: v pořádku, vůbec to nevadí :) naopak... možná to nějakým způsobem otevře nové brány života :)

Některé části mě nadchly ... bez jiných bych se obešla... ovšem uspěch u dotčené by to tedy mít mělo ;)

Allone:Nespěchej! To, co bylo, už Tě nedohoní a tomu, co bude jdeš teprve v ústrety. :-)
Zamysli se nad tím, cos psala a co Ti k tomu napsala Am*. Můžeš to lehce pozměnit, jen ty sama, tady a teď!

kmotrov: Je to hezké a mně tak nějak blízké, dýchá z toho taková poklidná atmosféra, orientální moudrost, vyjádřená poklidným rozhovorem s měsícem, jen tak chvilku sedět, popíjet a meditovat, žádný spěch...Díky!:-)

Dívka v modrém: No, já vycházel Z Tvých komentů níže! Myslel jsem, že hledáš spřízněné duše mezi zdejšími básníky, koneckonců se jistě tady už potkáváte dlouho a jste mladí...:-)
Ten obrat ukázat ďáblovi sedmé nebe se mi líbil, promiň!
Jen jsem si tak vzpomněl na workshop, co právě 1.2. skončil na saspi, téma: Výměnný pobyt, anděl v pekle a čert v nebi.:-)
Jo a o ženách jsem četl hezký citát, co se sem teď právě hodí:
Milují-li nás, nejsme to vlastně my, koho milují.
Ale jednoho dne jsme to právě my, koho už nemilují!
Měj se fajn a omluv mou stařeckou prostořekost...:-)

Omlouvám se ale chtěla jsem napsat něco krátkého a doufám že příště to bude lepší.

shane: zacházíme dost do detailů... nechme toho

shane: Ale on není ten, koho miluju, i když.... vlastně...

Špunt: čím se ti líbí?

líbí se mi, čím se mi líbí...

Ailin:
Je to hezké, je to milé,
je v tom kouzlo téhle chvíle,
stačí trocha fantazie,
co si přeješ, to žije...
*Ten obrázek je taky takovej hezky relaxační. Díky! :-)))
*

Povídka napsaná záživně, ačkoliv mi přijde, že by neškodilo přidat úvozovky.

Jinak co se týká námětu - ten je pochopitelně zavrženíhodný. Obzváště zavrženíhodný je pak "ten hezkej" - hlavní padouch.

Ailin: Moc hezký! Připomnělo mi to jednu autorku na litwebu, ta sestavila detektivní povídku z názvů knih Rexe Stouxe /napsal třeba Právo na smrt/. A když jsem se jí ptal, zda to všechno četla, /já znám jen pár z nich/, odvětila, že ne, ale našla si názvy v elektronické kartotéce knihovny, zkopírovala a pak z toho sestavila ten příběh, ze kterého běhal mráz po zádech...Ty jsi zřejmě stejná hračička...:-)

Orionka: Pokračování? Proč ne? Ale stou hranicí budeš muset jít hodně nahoru! A možná by to chtělo i zrcadlovou variantu. Ono to někdy funguje i v opačném gardu. Jistě mi rozumíš!:-)

Dívka v modrém:
No, já zatím něco tušil akorát o té citlivosti a něze, temperament taky beru, ale netrpělivá? Jak by ses mohla pak naučit hrát na klavír? Ale snad je to jen dočasná netrpělivost srdce...:-)

Dívka v modrém:
Když ptáčka chytají,
pěkně mu zpívají!
Mizera děkuje za vysvětlení i za překvapivé odhalení, že je vlastně mizerou, ač o tom neměl dosud ani páru! :-)))