Orionka: Taky se mi to líbí tak, jak to je. A přijde mi to hodně smutné... ale tak to je.

Za mě moc pěkná, a sama : vidíš,co "umělec" to názor,...:-D:-\;-)sama se divím tý odvaze...u některých obzvlášť :-[

Vanu děkuji moc.

Stin: Já neumím tak báseň rozebrat, mně se buďto líbí nebo ne a tahle Tvá- líbííí moc.

Nádherná...profesionální:-/:-):-):-):-)fakt krásná

Severak: Asi jsem teda romantik :-I

Zamila: Lenča: Dík za koment..:-) Já ale nad těmito srandičkama moc nepřemýšlím,je to jen pousmání,tak to neberu moc vážně,ale dík za koment,člověk se rád přiučí.

Jiří Turner: Moc děkuji, jsem ráda, že se ti to líbí, jak to je :).

Zcela se ztotožňuji s myšlenkou a tvým názorem, mám podobní zkušenosti. Po technické stránce mi přijde ten text málo literární. I fejeton je konečně literární žánr. Na druhou stranu vnímám snahu, to napsat tak, jako bys to vyprávěla v kavárně kamarádce. Tím je to naopak živé a neumělé.

Čest a sláva těm nemnoha textařům, jejichž text se dá, i bez toho abychom znaly hudbu, číst jako báseň. Z mého pohledu je to dobrý text.

Je-li to záměr a má li to být snaha vcítění se do mužské role, je to zajímavě rozkolísané. Jako kdyby lásku básní vyznával někdo kdo básně nepíše. V tomto kontextu pak působí třeba slovo "vevnitř". Básník by v milostné básni asi použil slovo "uvnitř". Stejně tak i závěr: "už mě nebaví psát básničku, prostě tě chci."

Dobré, má to takovou fulghumovskou stručnost. Delší text by po stotisící (a zbytečně) rozpitvával problém matek samoživitelek, úsměvnost chlípných staříků nebo zneužívání sociálních sítí. Takhle je to přesně ono. Taková společenská črta, která by stejně jako prózou, šla vyjádřit třeba satirickou básní.

poll: :-)

Neber to, prosím, jako šikanu - ale mám to podobné jako Zamila: Pokud toužíš po maximální kritice, pak takto vzniklými dílky vlastně degraduješ tento server. Téma, kterým se zabýváš, není možné za tak krátkou chvíli obsáhnout a zpracovat.
Myslím, že s tím náboženstvím to není tak jednoduché. Všechno to násilí a strašáky do něj časem vnesli až lidé. Ono se totiž nechá dost snadno zneužít. Myslím, že původním smyslem křesťanství je především láska a odpouštění. A třeba Desatero, to je přece geniální návod k tomu, jak žít a nemuset se za sebe stydět.
Ne, neboj, nejsem žádnej náboženskej fanatik :-) Jenom se snažím nic kvapně neodsuzovat dokud jsem se to nepokusil aspoň trochu pochopit :-)

DDD: Děkuju... to je pro mě veliká pocta.

DDD: To já taky... ale únor je tu asi od toho, abychom se na to jaro co nejvíc těšili - a pak si ho náležitě vážili, když konečně přijde :-D

Zamila: Milá Zamilo, vytvořila jsem skupinu "Srdce nesoudí" jako pokus o azyl pro básně, které nemají ambice být "kvalitní", ale "jen"autentické... Moje básně zachycují momentální pocity jako fotografie - a já na nich nechci nic měnit. Pokud máte pocit, že takové básně nemají na Psancích místo (byť jen maličký kouteček, v podobě skupiny "Srdce nesoudí") - můžu ze Psanců odejít, abych nesnižovala kvalitu a úroveň literárního serveru. Nic jiného dělat nemůžu. Nepovažuju se za básníka a nemám ambice jím být. Zachycuju jen svoje pocity v daném okamžiku - tak, jak to je. Pokud to v někom zarezonuje, mám z toho radost... pokud ne, nevadí mi to (každý jsme jiný). Jde mi o SOUZNĚNÍ, ne o SOUZENÍ. Pokud je to nepřijatelné, tak jsem tu asi špatně.

Zamila: Nemůžu za to, že tam to "transcendentno" nevidíš ;-)

Devils_PIMP: Nemám potřebu nic "doťukávat". Je to takové, jaké to je.

korálek: koiška: Díky :)