.... ale slunce stejně dál vychází nad Massachusetts

TualKraplak: Díky... Už je to ale dávno, co jsem něco napsal. Mrtvý umělec ;)

píšeš hezky

:)

Umím si to představit i zhudebněné. Jako rockovou kytarovou baladu.

Líbí se mi to. Sice tam jsou nějaké věkové a časové hodnoty, ale celkově je to takové že se v tom najde leccos a leckdo a leckdy.

Jak to napsat .
Kezby probuzeni přineslo trochu normalnosti.
A spánene nezahnal jen únavu po prošlém dnu.

Pěkná.

Krásné.

Meluzina: Mám fantazii na bodu mrazu. Jinak bych ti tam tu mrtvolu přimalovala ráda
Zdravím ze své depresivní jeskyně

Meluzina: Děkuji

I really like the end.

Připadá mi to jako úvod nějaké delší prózy. Velmi obrazné, atmosféra mě pohltila a teď se tam najde mrtvola. Pardon, to není romantické. Jenže já prostě detektivky miluju... ;-)

Hm, agresivní poezie a nejde mít se skvěle a skvěle psát. Podle mě není poezie jen o bolesti duše. Může být i o rozkoši, naději, či síle jít dál. No a co se týká té bolesti duše, není psaní trochu terapií? Umění to možná neprospěje, ale ušetří to třeba trochu zdravotní péče...

Má příjemně pozitivní poselství.

Lusy: Depends on point of view :)

Real deep suffer vibes

Opět povedená pozorování. Díky.

potěcha pro duši

gajda: V nepochopení najdeš pochopení