Pěkně napsané.

Daisy Moore : moc krásně napsané a přeji ti život žít naplno ! Savoire vivre, Děkujii.

wojta : dokonalé doplnění ! Hezké ! Děkuji.

Morfeus: naprosto souzním a rozumím... hlava umí skvělé hry a často vyhrává. Pořád tak úplně neznám pravidla.

Líbí.

Driftujeme na jedné vlně
mezi stěnami
mezi světy.
Jak ochránit nevinnost.
Snad vlastní duši
položit na oltář
doufajíc v spravedlivý osud.

Někdy slůvka nestačí.

Nějak moc se nám tu ta lež rozmnožila.

Posmutnělá, ale nezlomená.

Je tolik lhaní... Někdy mám pocit, že pravda není.

To je dobrý schovka v sobě, ale...

...že by upírka. Sát možno bez lihu s vášní a krví...

Máma to má těžké.

Diky moc diky, jsem se chtel trochu predvest.

Orionka : krásnááá. Děkuji.

Líbí se mi to,ale sekla jsem se hned na druhém řádku. Máš k této formě nějaký spešl důvod? Určitě by se líp četla,ale ty si šéf ;)

Orionka : ještě není máj, a tolik lásky tady. Líbí a děkuji.

Jasan. Přelez, přeskoč, ale nepodlez ;)

reliéf v dlani....ta sedla. Je to smutné a zároveň hrdé. Z bolesti se rodí zocelení, ohýbané stromy vydrží i silné vichry. Člověk není jiný. Člověk je taky přírodní počin.

Anebo kecal, to je jasný. Když jsem byl naposledy v hospodě, tak mi jeden veselý chlapík (bývalý fotbalista popíjející slivovici) musel ukázat občanku, fakt se jmenoval Jiří Beroun. A pak jsem musel zavolat jeho manželce, že přijde dýl. Po hlase fakt milá paní. Říkal, co sis myslel, že mám nějakou megeru? A na tebe je hodná, protože tě nezná. Chlapík ze stejné čtvrti. Pejskař, pseudoinvalida. Invalidku má každej šestnáctej Čech, to mi zas dnes říkal někdo jinej.