Devils_PIMP: Díky, Devilsi :-) ... prostě mě ignoruj, to bude k oboustranné spokojenosti ;-)

Orionka: sformulovala jsi to líp než já ... ale vystihuje to i mé pocity z dílka

vanovaso: Vždyť já taky. Dokonce tu o tom mám píseň: Do svého srdce vcházím bez klepání! Hezký den!:-)

vanovaso: souhlasím a díky! ;) pod čarou bylo - zlomené sliby..

Lenča: ona je samota a samota :)) děkuju lenčo! :)

Tak já ti tedy odpovím, člověk není uzpůsoben k tomu,aby žil sám,tak asi proto...ale ber to s rezervou ,je to jen můj osobní názor,jinak báseň už je dopilovaná s Orionkou k dokonalosti...

Moc hezká, zajímavá, stručná, (ne)jasná :)
Samoty bát se přestávám,
díky ní sebe poznávám...

LadyLoba: Jiří Turner: Já pivota chápu jako klíčového hráče, na kterém závisí výsledek utkání. A na kterém jsou závislí i další členové týmu, to on rozhoduje. Proto by tam podle mě slovo "pilot" nesedělo, ten tým vidím jako klíčový, nehledě k tomu, že se v předchozím verši mluví o utkání. Ale to je jen můj výklad, nejvíc by o tom mohl říct autor :).

shane: jsem tam častěji než si myslíš...dík za zastavení

LadyLoba: Určitě to tak být může být chápáno, i když v té sportovní terminologii je pivot spíše statický hráč na brankovišti. Kdyby tam bylo stejně rýmovatelné slovo "pilot", bylo by ho stejně možné odůvodňovat, jako toho, kdo létá sem a tam. Obecně mi to slovo přišlo spíše než nesmyslné, tak trochu násilné. nicméně to byla jen dílčí poznámka k jinak zdařilé básni.

Megynka: dík za pochopení

Jiří Turner: já v týto básni vnímám "pivot" jako někoho, na kom kdysi záleželo, jak se rozhodne co udělá resp. jak zareaguje na nějakou situaci ...

Nádhera. Je to prostě tak ... mmm smutné a pravdivé :)

Orionka: díky.. má z mého pohledu svůj význam, ale také mi tam trošku skřípe.. takže asi půjde ten ocásek pryč.. :)

.. ehm.. počítala jsem slabiky! :D

vanovaso:
Prima námět k meditaci! Chceš-li znát odpověď, vejdi do svého srdce bez klepání a jen tiše naslouchej...:-D

Já ukrývám si duhu do svých snů,
a modrá šerpa nebe srdce váže,
sním o lásce jako z románů,
však život o asketismu mi káže.

Myšlenky mé v sadu se zas toulaj,
kde tančí roj pestrých motýlků,
na chvilku zas palác smutků bouraj,
zbyl větrný zámek plný snů...

NoWiš: Vnímam to podobne. V ten deň mi pred 12mi rokmi zomrela babka. Mala som vtedy 17, tak, ako Ty teraz.

Něžná...

lakomec: tak to je nejhezčí komentář,co jsem kdy dostala a moc mě těší,byla to taková rychlovka,ani jsem nečekala,že vůbec zaujme,ale tak to někdy je...diky moc

Vyrvat i s kořeny, kdyby to šlo tak jednoduše jako s plevelem. Kdo to zvládne, má každopádně výhodu. Hezké zamyšlení.