vanovaso: Děkuji, to mě moc těší :)
K tomu zařazení - váhala jsem, protože nemám ráda slovo "náboženství". Pro mě je to hodně zavádějící. Věřím tomu, co zažívám, o čem se přesvědčím, co mi "rezonuje" intuitivně. Ale však ty už o mně hodně víš. Myslím, že docela dost odhalím v další básni, co sem brzy dám...
Díky za Tvé souznění, moc si ho vážím, stejně jako Tebe :)

Akaia: Díky, to mě moc těší :)

shane: Ano, díky :)
Mně k téhle básničce, respektive pojmu Agapé, přivedla knížka Paula Coelha - Mágův deník.

na jazyk se mi dere myšlenka, že tak to často chodí, když se do něčeho jde bez přemýšlení a po hlavě.. ne vždy risk, rovná se zisk.. toto je extrémní obraz jednoduchosti v myšlení či dokonce jeho absence a jak známo, žádný extrém není dobrý.. zlatá střední, je tak akorát :)

tohle dílko mi přijde vážně zajímavé, už proto, že ve mně vyvolává spoustu úvah.. :)) jenže to bychom tu byli ještě zítra..

vzhledem k anotaci usuzuji, že je to reálná věc a pak mohu jen dodat, že i truchlení má své fáze.. žádná snadná spása od bolesti a mučivých otázek, bohužel neexistuje.. člověk si musí projít peklem, aby mu zase začalo svítit slunce (musí být ochoten, ho ale do svého života znovu vpustit)

líbí,i když srdce bolí...

Tak ta je super dobrá...líbí se mi moc...

vanovaso: děkuji :)

Ou, tak krásné obraty...

Jó, dobrá, ... líbí

Super!

hm,... opravdu krásná, a krásná pointa...

Rozumím ti, ... :-(

Ach, ....krásná... nemám co dodat... a je mi tak blízká...

nádherná... a jakobys věděla, co se mi honí hlavou... souzním... ikdyž možná, vzhledem k zařazení básně ji cítím malinko jinak, ale i tak mě oslovila... ;-))

kmotrov: Díky za tvoje zamyšlení! V tvojí úpravě už nesedí "po jiné", muselo by se to trochu víc překopat. Ale máš pravdu, vlastně jde o vyjádření obecného pocitu frustrace z nenaplněné touhy po něčem. To něco může být láska v nějakém konkrétním vztahu, láska obecně i cokoliv jiného, čeho se nám nedostává.

líbí :) je tam všechno :)

pár řádek, a jak si to dokázala krásně vystihnout :)

Lenča: viď :) ty poslední dvě věty by stačily na samostatnou báseň :)

Lenča: těší mě, že cítíš, co jsem tím chtěla říct :)