Orionka: David je kreslí na papír a když tak to jsou názvy jeho oblíbených kapel. Ale oni se vážně tak podepisují, ale grafyty to nejsou ty vypadají jinak. Jen jsem nevěděla jak to pojnenovvat.

Lenča: Ano, já taky rád na některé věci vzpomínám, občas je vidím už trochu jinak, ale pořád to pro mne má svoje kouzlo a v něčem se člověk zase poučil. Jen je fakt, že jsem si nepsal deníček, takže to tak nějak splývá se snovými představami o té době. Co byla pravda a co jsem si přibásnil, to už je těžké zjistit,. Člověk si rád pro některé věci vymýšlí romantičtější verze...:-)))

Orionka: Já vím - uvědomuju si ty nedostatky. Proto jsem napsala takovou anotaci. Každá sloka je taková samostatná momentka, proto k sobě moc nesedí. Akorát jsem pak dopsala ten úvod a závěr. No - binec :D
Díky za koment - názor :)

Amelie M.: To jsem moc ráda. Super je, že je to teď všude kolem :)

shane: Moje teda naštěstí fakt ne :) Teda až na tu chatu. Ta fakt existuje - jezdili jsme tam spoustu let, naposledy jsem tam byla v mých sedmnácti. A určité zážitky mě inspirovaly k napsání tohoto příběhu. Pro mě je to stále strašně silné, kouzelné místo. Pořád si ho naprosto jasně nesu v sobě. I když už je to tam určitě hodně jiné.

Tak to jsi Davida pěkně práskla, jestli teda myslíš opravdové graffiti :). Víš, ono je vůbec tohle adresné psaní docela ošemetné. Někoho se můžeš třeba i nechtěně dotknout nebo prozradíš něco, co vypadá nevinně, ale může být zdrojem posměchu, problému atd. Ona není náhoda, že se literatura zpravidla píše anonymně, i když inspirací jsou skuteční lidé.
A jestli můžu poradit, dej si větší pozor na pravopis a překlepy.

LUKiO: Já nemám Facebook.

Lenča: Autobiografie?:-)

má něco do sebe.. :)

pěkný obraz mi na mysli vytanul :-)

i já jsem pro první.. ta druhá je taková lehce násilná.. ale ta první se mi líbí moc :-)

Opravdu je to takové optimistické jarní rýmování, jak píšeš, plné života. Jako čtenář ale vnímám rytmickou nesourodost. První dvě sloky jsou krásně pravidelné a říkankově úderné. V té třetí se rytmus zlomově mění, ve čtvrté mi vysloveně schází slabika v posledním verši a pátá je zase úplně jiná. Myslím, že by tomu obsahu víc slušela pravidelná forma, a když už jsi s ní tak krásně začala v prvních dvou slokách, stálo by za to dotáhnout ji do konce, třeba i za cenu zkrácení. Samozřejmě to ber jen jako můj osobní názor :).

Lenča: Děkuji :).

Fakt hezká, příjemně plyne :)

Líbí :)

Tvé básně se mi líbí - už proto, že jsou tak pestré :)

No, souhlasím s Amélií. Rozporuplné pocity. Zajímavé :)

shane: Spíš právě díky tomu svému vymyšlenému příběhu pochopila, jak vyřešit svou vlastní situaci. A život jí dal šanci...
Vím, že je to trochu matoucí, "román v románu", ale díky tomu příběhu čtenář líp pochopí její povahu.

Amelie M.: Děkuji ještě jednou! Jen si tak říkám, že už s těmi triolety musíme ostatním docela lézt krkem... :)

Víc se mi líbí první. V té druhé mi drhne verš s podezřením, jako by tam nepatřil.