človiček: něco na tom bude.. ono je těžké mít nějakou sebehodnotu, když vám celý život svět kolem vás cpe, jaká byste měla být, jak vypadat, co dělat, nedělat.. říkat a kdy mlčet.. svět má velké nároky. Na nás všechny. Každý má to své.
Co se týká cyklu a propadů, tak souhlasím. Hormony dělají své a dokud jim člověk nerozumí, dost se sebou zápasí. :)

Změna je...náročná. Je to šlápnutí do neznáma, což může být děsivé. Rozumím, proč se lidi bojí. Ale to, co přijde pak.. to stojí za to. :)

Díky človíčku

človiček: děkuji :)

Pajalord: děkuji :)

pedvo: Z Pařezu jsem měl taky jeden postřeh:

na zřícenině ---
do pukliny ve skále
vlétla kosice

Trochublázen: Haiku popisuje přímo pozorované skutečnosti "tak jak je". Nic složitého v tom není. Paní k nám přišla s košíkem obrovských kalifornských šišek a když viděla, jak na to děti koukají, vzala jednu a řekla: To je koleda! A vysvětlovala, že dostala šišky od nějakého pána z vesnice ke koledě (ten den bylo velikonoční pondělí)

Gratuluji k tomu, že jsi začala psát. Svět poezie a tvorby je kouzelný, pokud se budeš psaní dál věnovat, sama zjistíš, jak moc.
U této básně je zatím hodně vidět, že je to jeden z prvních pokusů. Báseň je příliš svázaná, rýmy nejsou povedené, je to tuctovka, ale pro začátek jsou taková díla holt nutná. Každý se musí naučit vypracovat si svůj vlastní styl a to trvá roky. Přeji, ať ti nadšení a elán vydrží!

Vítej, však ty tady taky rozkveteš ;)

Povedená. Až se trochu víc rozepíšeš, budeš tu ve svých básních plavat jako strýček Skrblík. Na začátky se vždycky pěkně vzpomíná. Ať se daří v psaní a šup sem brzy další ;)

moc hezké:)

Slušná prvotina.

Dobrá, líbí se mi.

Vítej mezi námi.

Dandy: dekuji!

Trochublázen: ahoj, dekuji moc! jelikoz jsem se s mymi basnickami doposud s nikým nepodelila, cenim si tvych slov, a do priste se i snad zlepsim! ale kazdopadne dekuji, udelalo mi to radost. :)

Letošní úroda nebude. Všechno zabil mráz. Mráz, který nehledí na důsledky, mráz, který jen fičí dopředu a zpět se neohlíží. Ovoce nebude. Leda to cizí, to z dalekých zahrad. To které líp chutná, protože se vyhřívá v teple usměvavého Slunce za sedmero horami a sedmero řekami, kam létají ptáci severu na dovolenou. Někdy jsou tvé verše aktuálnější než zamýšlíš.

Noc a hvězdy - téma na dva životy. Těch se drž a nikdy nepřestaneš psát. A časem to přijde samo. To umění.

Povedená

Pékné

Mari, vítej i ty. Už ten úvod "jak krutý je život umělce jenž neví jak má žít" slibuje poutavou báseň, takže jsi jednoznačně vykročila správným směrem a věřím, že ty ses naopak našla. Je skvělé, že ses vrhla do psaní.

El, super, že jsi tu! Myslím si, že na tvou zdejší prvotinu je básnička moc dobrá. Líbí se mi hlavně ten rým u dveří/udeřil. Jsem rád, že tě to nezabilo, ať můžeš vytvořit i další pěkné básně. Možná bych zvážil přidat ještě jeden verš k zhasínajícímu svícnu, blížilo by se to více formě sonetu