NoWiš : zaujala. Melancholické, plné obrazů, které evokují emoce, ale líbí se mi. Díky.

Yana: Zkoušel jsem to vymyslet tak, aby se právě opakoval začátek řádků na konci odstavců, a zároveň šel přečíst jen poslední řádek každé sloky aby dával význam :) jen nevím jestli to někdo tak přečetl :D

To budou pochybnosti. Ty s věkem přicházejí a jsou ohromně užitečný. Jestli můžu něco říct za sebe, tak dělej dál to svoje a nestarej se co na to ostatní. Je to dobrý. Opravdu dobrý, ne jak se tu říká na každou blbost ;-)

To chce tužit ...

Já bych asi trn nahradila anglickým thorn ... Víc by mi to ladilo ... Ale nejsem autor básně a jinak je to krásné

Mlčeti Zlato: ale nejde to pořád :-) děkuji

mannaz: tak jasný, člověk nemusí furt něco dělat, popravdě pro mě je lepší být v časové tísni, to pak nemám čas na to nedělat nic:-) dík

Miňko: prokrastinace je krásné slovo :-) děkuji

Jarda468: prostě občas to tak je :-) dík

Dandy: to jo no akorát ne zrovna moc plodný:-) dík

Mně se líbí to opakování i obsah, vlastně jsem si ji přečetla ještě jednou abych se do těch řádků více vžila

To je tak krásné vyjádření, pozoruhodné kolik toho se dá vyčíst z pár řádků

Krásná

Přesný...

Ahoj Umouněnko :-) konečně nový příspěvek, už jsem se na něj těšil dlouho. Popravdě, měla jsi už lepší věci, ale uznávám, že tohle teď silně zapadá do současného místního trendu láska/sex-zklamání-chybění. Denně se opakující motiv. Asi divný jaro. Snad to brzo odejde ;-)

Děkuju všem za návštěvy i za komentáře a jsem rád že se líbilo!

Hanulka: Krásně řečeno - myslím, že tím poměrně dobře vystihuješ podstatu haiku:

V prvním plánu zachycení konkrétních momentů jako drobných, jednoduchých obrazů. V druhém plánu pak propojení dvou takových obrazů ze stejného okamžiku tak, aby dohromady zachytili ideálně "celý" svět.

Tedy aby pomocí dvou obrazů zachytil vše, co v daný přítomný okamžik - v tom krátkém "teď" - člověk vnímal a co mu v tu chvíli vytvořilo podobu "celého" světa.

Miňko: Děkuji! Myslím, že to je určitě jedna z věcí, o kterou v haiku jde - pokusit se zachytit obraz (vnímaný čtenářem jako poetický) minimem slov a minimem poetických technik.

Lady: Žbluňk :-) Ale jinak žába co jsem potkal, byla tichá. Jen seděla a pozorovala večer z nástupiště koleje a možná i odjíždějící vlak...

To je spíše z hájku.

Pěkné

To je přesné! Ale pokud nepřicházejí výčitky, pak proč sám sebe zotročovat? U mě by to byla káva, a mazlení s pejskem a káva a hledání něčího dobrého k mlsání (bezvýsledné) a mobil, a bloumání zahradou a káva....

Jsem líná kůže.
Což budí dojem
že štítím se práce.

Jak jméno růže.
Tak zní mi pojem
prokrastinace.