Parádní jsou :-) ta první je přímo skvostná :-))

To je krásnéé..:-)

Krásná moc povedená jarní poezie..

koiška: děkuji :-) také... chci věřit...)) , že se splní

kekebreke: je fajn že ses tak brzy zorientoval :-)

koiška: moc děkuji :-)

Ignácius J. Reilly: Děkuji

někdy je život nekonečník :-)

sakra ta se mi líbí, taková žebrácky bezstarostná ;)

paráda

Moc hezké.

Lehounký vzdech ..chci věřit..

Kouzelné, andělé jsou všude kolem nás, buďme k nim shovívaví..

Moc hezké, já bolest tu cítila, přišla skrze Tvou báseň.

Já miluji Tvé básně..

Jiří Turner: Máš můj obdiv. Krásné verše.

Zcela jsem ztichla ...

Jiří Turner: Úžasné, já ani nedýchala.

to se mi líbí ;-))

Amelie M.: Ona se ta skutečnost dotýká dvou aspektů. Jak na ten smajlík reagují (pokud vůbec reagují) potencionální kritici a proč si autor ten či onen symbol zvolí.
Velmi zajímavá mi přijde reakce (a je dle mé zkušenosti častá), jak i mírně a opatrně kritizovaný autor, hned prohlásí, že nebude nic přepisovat, i když jsem nezaznamenal, že by někdo něco takového po někom někdy vyžadoval. Vyvozuji z toho, že jsme na své duchovní vlastnictví opatrnější snad ještě více, než na to materiální. Je to zvláštní hlavně u děl, která nám mnohdy ani nestojí za to, abychom je napsali bez chyb a zjevných technických nedostatků.
Navíc přeci nikde není žádná (ani etická) povinnost na kritiku nějak zásadně reagovat. Pokud nesouhlasím a nechci se dohadovat napíšu: "děkuji za názor". A je to. Pokud někdo na moji kritiku takto zareaguje, tak mu to příště psát nebudu, protože to nemá význam. Pro něho. Pro mě už vůbec ne, proč bych to dělal?