ten závěr je takový "lechtivý" ;)

Proč jsi tak namyšlenej?

ráda tě znovu čtu taron :-) a musím říct, že jsi potěšila i mě svým dílkem.. je v něm hloubka.. mohu se v něm brouzdat čím dál více.. a stále přicházím na nové a nové věci.. jen co tam vnímám malinko navíc, jsou tyto dva řádky.. "Kolik lidí na Aljašce kvůli tomu umrzlo
co banditů zavraždilo nálezce" - obešla bych se bez nich.. jinak nemohu nic vytknout.. brnkla jsi na mou strunu.. ;)

Yana: Prave a co je tedy tak jineho a zvlastniho na tomto dile?

Mně se líbí. Baví mě právě ta lehká nadsázka a neotřelá vyjádření. Pěkná hra se slovy.

Kakuzu: tak krtek a ježek.. to jsi mě naprosto dostal :)) fakt?? no.. ale člověk přehlédne.. zvlášt u takhle krátké věci, kdy nemáš ani moc prostor přemýšlet, jestli název ladí.. prostě.. zvíře, jako zvíře :))

Jo, to je něco!! Nádhernej prožitek. Mollovej. Nejhezčí.

Homér: Teď jsi mně to tedy nandal, ani spát z toho nebudu, uf.
To víš, puzzle to není... :-P toto je jasné a zřetelné, kde potrefené husy si zakejhají nejvíce.

Orionka: Omlouvám se, máš pravdu. Jdu to opravit. Děkuji.

To bude jistě tím, že to byla zavlečená pomlázka a ne ten místní tatar :-)

Líbí se mi ničím nerusena plynulost basne, vyzařující tajemno, deprese a zaroven i ukojeni chtice. Prvni dve sloky byly naprosto dechberoucí, pak me akorat pri cteni zarazila, pote vsak i prijemne potesila graficka nesourodost textu. Jedine, co se memu pocitovemu pozitku nejak pricilo, bylo "bim, bam". Ale to je nejspis me omezeni, ze nerada pouzivam citoslovce. Jinak basen je to nadherna!

gabkin: Se zapojením fantazie do čtení básní naprosto souhlasím, v tom je kouzlo poezie. Ale gramatika podle mě nemá s fantazií co dělat, to jsou jasně daná pravidla. Někdy je jejich porušení záměrné a přínosné, básnické novotvary jsou velmi zajímavé. Ale pro čárky to, myslím, neplatí.
Problém čárek je podle mě právě v tom, co píšeš - spousta lidí si není jistá, kam vlastně patří a kam ne, proto je ani neřeší a při čtení nevnímají. To ale nic nemění na tom, že z gramatického hlediska jde o hrubé chyby, které na některé čtenáře (třeba na mě) křičí z textu úplně stejně jako špatně napsané i/y. Proto myslím, že je lepší v případě nejistoty čárku vynechat. Poezie tuto toleranci umožňuje a chybějící čárka na rozdíl od té navíc nepůsobí rušivě.

Leslie: Děkuju... :) ... taky jsou mi Tvoje básně hodně blízké.

A je to tady. Ale co s tím dělat.... v dnešní době.
Ty kupované prostě nefungujou, a úplně stejné je to s tím, když ji uplete někdo jiný, než koledník. Kdo z dnešních mladíků ví o třech vrbách v okolí?
Teď už je to jen o košíčkách!

Leslie: Díky :) ... jsem ráda, že se Ti líbí :)

Jedna věc je dílko. Ta druhá pak komentáře pod dílem.
Někdy člověk váhá, zda se do toho vůbec motat se svým názorem.
Sám si dávám čárky tam, kde je citím a mluvnice je u mě vždy na štíru. Ale při čtení básničky se nenechávám tímto nijak vyrušit. A dílko, kde je velmi vzácné téma kolikrát také celé nechápu, ale to právě považuji na daň poezie - moci se vyjádřit po svém a pro někoho i nepochopitelně.
To vypuštění fantazie nad neznámem je pro mě právě to kouzlo poezie - spolu s objevováním kouzla slov.

vanovaso: koiška: Ignácius J. Reilly: Díky... :)

Amelie M.: Já vím... nějak to nestíhám :-I

Devils_PIMP: no prosímtě, vždyť o tomhle jsou celé romány a jiná díla, nemají tedy umělecký přínos?

Mě to určitě zaujalo, stylem i pointou

kekebreke: Jo pily, jasně :) To jsem byla raněná slepotou.
S čárkami se to má tak, že z gramatického hlediska nepatří do 6., 8. a 12. verše. Vyjadřují zde rytmický předěl, který bych já raději vyjádřila rozdělením do veršů, protože čárku vnímám jako gramatický znak.