Starý strom široký v pasu..to se mi líbí a celičká básnička je jak z pohádky.:-)

koiška: děkuji :)

Ta je dobrá..jóó chlast, ten je ukecaný :-)

Je máj,lásky čas a osmadvacet lásek, to se hodí. Super. :)

ŽblaBuňka: odmítám vypovídat! :))))

I mně se líbí.

osobní poznatky??? ;o)))

vnímám kouzlo toho místa

Hezké. :)

dobrýýý
ale když se mi před očima neustále zjevovaly slova
peru, beru, v šeru, čekal jsem ke konci jadrnější rým
naštěstí měl závěr jinou pointu ;o)))

krásná :-) pro mě moc působivá )

Singularis: jo, máš pravdu :) překoukla jsem se.. šlo o petra němce.. :-)

Amelie M.: Promiň, že trochu odbočím od tématu, ale určitě jde o Navrátila? Vychovávat cizí dítě se v této kapitole snaží, myslím, spíš Petr Němec.

Co se týče té paruky, odhadla jsi dobře, že se Filip Navrátil tak trochu "hledá". Hravě si zkouší všechno možné, i to, co lidé běžně nenosí. Prostě si to chce vyzkoušet a rodiče mu nebrání. Časem sám pozná, co se vyplatí a co ne.

hezké, jako z pohádky :-) líbí se mi

Děkuji, opravdu moc!!! :)

Amelie M.: U nás obvykle mívají společné příjmení lidé v jedné rodině (historicky bylo vyjádřit příslušnost k rodině hlavním účelem příjmení). Třeba Jana Zlomilová a Petr Zlomil mají společné příjmení, proto se mohou oslovovat "Jano"/"Petře", ale třeba Jana Zlomilová a Bernard Koniklecový společné příjmení nemají, takže se musejí oslovovat "Jano Zlomilová"/"Bernarde Koniklecový". Přitom se (v eichlerské češtině) nezkoumá, zda je společné příjmení pouze náhoda či důsledek příslušnosti k rodině. Důvod je zde estetický - kdyby se oslovovali navzájem "Jano Zlomilová" a "Petře Zlomile", mohlo by to působit neesteticky.

Úplné a přesné vysvětlení toho vágního pojmu "společné příjmení" je možné, ale celkem složité; v případě zájmu ho najdeš na http://ekrejcixf.sweb.cz/e_jazyk.htm#e08 v sekci "Relace koherence příjmení a rodných jmen".

Děkuji, že ses zeptala. Snad jsem tě moc nezahrnul/a.

Amelie M.: Severáka kdysi šedí hoši docela zaujali, tak mě jeho zájem inspiroval k tomu tuto epizodu napsat. Ale tvoje komentáře mě také inspirovaly (a podstatně víc než Severákovy), takže pokud z nich někdy vzejde samostatná epizoda, určitě si na tebe ve věnování vzpomenu. :)

elisza: Děkuji

Krásná melancholická.

elisza: děkuji za komentář