Těch rýmů je tam tolik, že se ztoho stává taková zvláštní rýmovačka, ve které by snad měl být humor, ale přitom to vtipné není.

zajímavá

Naprosto nádherná povídka, kéž bys takové povídky psala i dnes. Hodně se mi líbí už to, jak je napsaná (třeba formát přímých řečí, krátké věty, ze kterých je jasné, kdo si to myslí a tak). Jsou v ní zajímavé myšlenky i situace, třeba ta hravost, když Klára Matoušovi ukazovala mušli, nebo to přemýšlení o životě. A celé to dává hluboký smysl a má to krásný závěr. :)

Poznávám v této povídce některá témata nebo snad myšlenky, které se v tvé tvorbě objevují častěji a připadá mi, že pro tebe mají velký význam.

Jen netuším, proč se jmenuje Slepá, když tam nikdo slepý není, leda bychom za slepého považovali Matouše, když zavřel oči.

No, tys mi dala... Brečím jak želva, ale už jsem to potřebovala. Na tenhle příběh jen tak nezapomenu. Je v něm tak moc... Díky za něj.

Zajímavá, líbí :)

Singularis: jééé, dobrý postřeh, děkuju! jasně, že je to fejeton :)) povídky mi moc nejdou..

no, já si myslím, že na lidské blbosti se bude vydělávat pořád.. i když si to spousta lidí přečte, stejně to mnohé neodradí.. nakonec, taky mám povědomí, že to není tak snadné, vyhrát v takové soutěži a vidíš.. ten telefon jsem zvedla! :D (no, asi v tom hrál svou roli i ten alkohol, pravda :)) ) díky

Singularis: tak to mě pobavilo :)) nahrazení perníku čokoládou (kterou taky miluju!) :)) to jsem se zase tak moc nepřekonávala :D u mě by to tedy musela být hořká, ale to je fuk :))

jsem ráda, že se ti to líbilo, díky za reakci.. ono by se asi našlo ještě věcí, ve kterých se dá překonávat :))

Hned po přečtení mě napadají pěkné variace na toto téma, např.:
----
A jednou když ke mě přišla na návštěvu kamarádka, jsem se taky pořádně překonala!!! Odložila si u mě tašku a pověděla, že v ní má perník pro kamarádku. Zbožňuju perník, přitahuje mě jako upíry krev nebo Montyho Jacka z Rychlé roty sýr. A představte si, že já se ho po celou dobu ani nedotkla a nejedla jsem nic jiného než mléčnou čokoládu (kterou mimochodem taky miluju)! A má trpělivost byla odměněna - když kamarádka odcházela, prozradila mi, že ta kamarádka, pro kterou má perník, jsem já... To víte, že jsem ho shltla, ale s dobrým pocitem, že teď jsem se vážně překonala!
----
Umíš takováto témata skvěle podat a člověk se při čtení nejen pobaví, ale i poučí, což je skvělé. :)

Amelie M.: Děkuji, je to v podstatě báseň o rozvodu. Něco se v nějaké formě vytvořilo a dobře nespojilo....

Zajímavá zkušenost. Myslím, že jsi spoustě lidí, kteří si to přečtou, ušetřila 70 Kč. Přemýšlím, co asi budou dělat ti lidé, kteří na tomto vydělávali, když jim to přestane vynášet. Začnou si vydělávat poctivě, nebo vymyslí jiný podvod? Těžko říct.

Nicméně literárně mi to připadá spíš jako fejeton než jako povídka (zařadila jsi to do kategorie povídky / ze života).

Amelie M. Je to tak,ale já jsem si pak také uvědomil, že Japonci nemají 4. pád. :)

Yasmin: děkuji ti nastokrát :)

Žánrově čistý večer... silná, hezká

taron: jak píšu pod tebou jiřímu, už mi došlo, jak jste to pochopili.. :) tak koukni.. a jinak díky za zastavení :-)

Jiří Turner: teď mi to při komentu taron došlo, jak jsi vnímal tu fotografii - v mém pojetí je to první pád.. krása dávno zapomenutých vzpomínek = fotografie ne dávno zapomenutých fotografií, jak jsi měl patrně na mysli.. :))

fotografie mě též "píchla" do očí, ale fotografií se mi tam taky nelíbí... je to šok, ale asi to tak je dobře.

Líbí, je to dobré.

j.f.julián: shane: Děkuji

Devils_PIMP: To je možné

Je to jako sen, sen náměsíčného, ze kterého se jednou probudí. :)

j.f.julián: Děkuji, je to tak.