Tom Cortés: To je jen taková drobná asociace...Kdosi mi dal tip, tak jsem nahlédl, i když jsem si zatím nemohl z technických důvodů poslechnout i ty nahrávky. Tvé texty jsou zajímavým oživením psanců a je-li pravda, co tvrdí Zam*, že tě sem zlanařila ona, měla šťastnou ruku...
Přeji hodně inspirace! :-)

stále se k ní vracím, od chvíle co jsem ji četla prvně,... ale ,no možná už trochu rozumím tomu pocitu v prvních dvou verších, i když ... je to tak hluboká myšlenka, že jsem ji nejdříve nechtěla přijmout... a myslím, že nejsem sama... něco na ní však je... nevím, kam ses na chvíli schovala, ale vrátila ses právě ve chvíli , kdy to potřebuju... jako terapii... díky

Ach, nádherná... a zrovna sedla do noty... jakoby čas zapomněl hojit a budoucnost je v nedohlednu... žít tady a teď taky není vždy snadné...

jé :-)

vanovaso: Děkuji za komentář :-) přesně tak jak píšeš - je v tom hodně emocí, vyplouvají napovrch i vzpomínky zasunuté, skryté někde hluboko v duši a přesto je potřeba se s tím nějak vypořádat a "přežít" ten nápor ... pak přijde aspoň částečná úleva ... díky a hezké odpoledne

shane: Nejde o to, jestli je tvoje láska opětovaná, jde o to dál milovat .)

Krásný :)

Jójó. A pořád poznáváme...
Moc fajn dílko :)

Fakt dobrý :)

Moc se mi líbí, jak jsi to vyjádřil :)

Zajímavá - líbí :)

Nádherně upřímná pocitovka :)
A souhlasím.

Znám ten pocit, i když malinko jinak posunutý, jak se zbavit milionu věcí, které jsou už "bohužel" k nepotřebě a každá vyvolává vzpomínku , některé nelze ani vzít do ruky, a některé přinesou úlevu, když je člověk " odloží" ... a to mě také přivedlo k tomu, že i já si musím udělat ve svých věcech pořádek, aby to bylo snazší pro ty druhé... jednou... ano , člověk potřebuje tak málo a přesto stále věci přibývají... hezké to máš...

shane: Prvně mi někdo napíše dílo, a je to chlap :/ :P

vanovaso: Lenča: Děkuju oběma!

vanovaso: Teď

dobrý postřeh... ;-) , kdy tě to napadlo?

to neznám ;-))

Ty vlaky si stejně jezdí jak chtějí..Toto se mně líbí

Amelie M.: díky za zastavení, máš pravdu... i když ne vždy je v tom zlý úmysl... spíše náš strach , že o to přijdeme...