tak já raději živého jelena ale až se bude prodávat sušenej člověk to bude teprve něco...zatím jen hmyz.

Hele líbí se mi to, tohle napsat je jako život v jeho proměnách
ale nechci moc chválit ale chválím tohle. Mám raději takovej ten styl mám to na háku ale sere mě to .)

To je dílko..

Povedené.
Dvě dcery a 1 žena stačí.

Děkuji všem, co se zastavili a zanechali pár slov

pedvo : už ten název - má jasné schéma, a je to krásné vyznání. Děkuji.

Psavec : Milánku : bez žen by byl svět smutný, viď ? Díky.

denisa: Hrozně se mi líbí Saint-Exupéryho názor, že dokonalý není to, kde už není co přidat, ale kde už není co ubrat :) Díky za návštěvu :)

Sasanka: Jojo, nějaký tady taky mám :)

Hanulka: kekebreke: Psavec: Díky, díky :)

Ta je dobrá, hlavně obrat s dužinou.

Tak za leden jsem napsal 18 komentářů, kritika z toho nebyla asi ani jedna. Přijde mi, že jsem jich napsal desítky, je to tedy fuška, být kritik.

Ty už jsi zde 13 let, taky slušný. Já tohle zažil v sobotu, já myslel, že doma zdechnu nudou. A tak jsem šel. Za kámošem, kterej jde zítra, vlastně už dneska na operaci kolena. Takže dlouho nikam nepůjde. Party se rozpadaj, lidi stojí čím dál víc za hovno, vše spěje k individualismu, rodiny jsou čím dál tím menší. Nebo ne? Byl jsem prý introvert, no nevím, přijde mi, že potřebuji lidi častěji než dřív. Konec blábolení.

Odsekávat samotná slova, proč? Myslíš, že tím tomu dodáš dramatičnost? Každý řádek básně by měl něco říct. Ale piš dál, potenciál máš. Psanecké narozeniny užívej.

Metro ujelo, konec Světa. Konec světla.

Matka už asi ne, té snad chodíš zalévat pomněnky na hrob, ale co řekla na milenku tvá drahá manželka? A dcera? Furt si tě váží? Nebo snad byla manželka první, která ti zahla a tys jí to vrátil, abys byl nad věcí? Beztak ti prošlo zatloukání a nemáš charakter. Máš alespoň drobet svědomí? Žere tě to zevnitř, jako když Ozzy vysál brčkem hromádku mravenců do nosu? Povídej, ty chlípný nevěrníku.

Homér: Jen vzpomínka na starý slabikář...

kekebreke: Díkec.

Sasanka: Tak to musíš někomu pohanit metrum a on se pak musí bránit, že ho tam fakt má. Hlavně toho člověka nesmíš vůbec znát, ale přitom ho počastovat několika domácími zvířaty, zatáhnout do toho komunismus, fašismus, kapitalismus, anarchii, Seiferta, czechtek, recept na jelenní guláš, drabble a jiné trable. Že život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou, to radši vynech, to by těch komentářů bylo už přes padesát a místo jednoho kotoulu bych musel obejít horu Kailas po čtyrech a štěkat u toho jako srnec. Nejlepší jsou totiž básně o životě, ve kterých je mrtvo. Pozor, jdou k vám kuřátka...ABABABAB, levá, pravá, seno, sláma. Občas je fakt asi lepší čichat k vlastnímu podpaží.

Tak to je úlet.

Milej týpek,
nehulí, ale přefik by mě.
Šla bych do ňho? Jasně, klidně.
Třeba ve tmě vzadu v kině.
Nebo na Petříně v zimě?
Řekne-li si, získá si mě.
Zahřeju ho ve svém klíně.
Budu žhavá přítulkyně,

Ale básničky ať šeptá jiné.
Verš mou touhu nerozvine.