přečetla jsem si ji trochu jinak rozřádkovanou, dle sebe, tak jak to je zde mi to úplně nešlo dobře číst, ale to je spíš věc každého solo, jinak za mne velmi dobré a příjemné čtení. Volně a lehce a přece s hloubkou.

oslov radek: mňousek: Děkuju oběma. Pár hříček sem určitě ještě dám.

tohle je sebevražda sebelásky

super,má myšlenku...líbí...

tahle hra se slovy se mi doost zamlouvá :)

Pěkná báseň... Po přečtení ve mně vyvolala spoustu pocitů a trošku na mě dýchla deprese... z toho, že už se pomalu a nezadržitelně blíží zima... nemám ji rád :-(

puero: Pusť si na Youtube video "Why is modern art bad" od Prager University. Je to docela k zamyšlení a lehce se to aplikuje na kteroukoliv sféru umění.

puero: Záleží na tom, jak dokážeš rým využít. Jednak má funkci rytmickou, kterou si jako hudební textař nemůžu odmyslet (původní poezie byla mimochodem zpíváná nebo recitovaná do hudby).
Důležitější je ale, že rým vytváří napětí a pointy. S tím napětím si můžeš dost hrát. Rozbíjet čtenáři očekávání, nebo naopak očekávání v závěru naplnit a docílit katarze. Můžeš taky pracovat s vnitřním rýmem, který věty rozehraje. Můžeš využívat rýmová echa a tím zvyšovat naléhavost a sílu sdělení. Můžeš taky používat jen asonance a rým tak změkčit.
Rým působí na čtenáře tak, že je dílo na poslech úplné a ucelené. I to můžeš různě rozvíjet a rozbíjet, abys čtenáři navozoval ve správný moment správný pocit.
Rým do poezie rozhodně stále patří, jen tu práci s ním umí čím dál tím méně lidí a málo jeho funkci chápe. Proto posloucháme, kdovíjaký to neni přežitek. Opět jako v malování. Není důležité umět kompozici, stačí stříkat barvu na plátno a dát k tomu příběh.

Zábavné. A přece mi na tom hapruje jedna věc, kterou za zrovna moderní nepovažuju: rým.

Má dnes vůbec ještě rým nějaký účel? Dřív ho lidé potřebovali, hlavně v lidové ústní tradici, aby se podoba díla zachovala pokud možno beze změn v ,,kolektivní paměti lidstva". Ale dneska je to jen takové falešné pozlátko pozlátečko, a identifikátor pro neználky, aby věděli, že čtou básničku. Jo, vnímám rým v poezii jako něco co se pomalu stává formálním retrem a retardem.

Šedá, podzimní, napůl zamlžená. Moc se mi líbí.

Skvělá :)

Přijde mi to maličko přeobratováno, přemetaforováno a prostě přeplácáno, ale to je prostě jen můj osobní dojem. Ale "kundoskop" se mi moc líbí! :D

Krásný obraz. Zvlášť vůně červeného čaje na mě dost působí :)

Nechat se ovládat a zařadit do stáda. A přitom mluvis o revoluci? Revoluce je dle meho názoru poměrně stádní záležitost...
Ale jak chceš, já tak nikdy moc nemusel...

Zvláštně se vilně tváří, hehe, díky za komentář, už jsem myslel, že se k tomu nikdo nevyjádří a já budu muset spáchat harakiri.

Do té ankety bych dal i položku: tvrdé a měkké I/Y

Kritická, angažovaná báseň je tenký led. Nechci hodnotit formu - to je o značné míry věc cviku, ale takové básně stojí na tom, aby působily přesvědčivě, aby čtenář autorovi uvěřil, že to myslí vážně. Asi jako rap, buď je to taková duševní onanie nebo skutečná zpověď. Svým způsobem je mnohem snazší pojmout to jako satyru.
Na můj vkus je v tvé básni příliš mnoho deklarací a málo "příběhu" Svým způsobem tím ochuzuješ čtenáře o to, aby si na základě tvých emocí a tvého "příběhu" tu deklaraci vyslovil sám.

Úžasný :)

miluju tvou přezdívku. a ta báseň je chorošně absurdní.

mě dostal ten závěr.. ;) má to nápad, paráda..