mechanická okurka: děkuji, snad máš pravdu

Sama doma mě dostala. :) Aktuální povídka poukazující na stále nejistější význam mužů ve společnosti. Mě osobně matriarchát nevadí, ženy považuji za bohyně, přitom se ale necítím být "neužitečným" jako v tom polském filmu Sexmise. Nesnáším ty pozérské rádoby drsňáky, co melou o fotbale, svalech a autech, ale holí si nohy a jsou zcela kontrolováni svými protějšky..

pěkná :)

Děkuji za tu povídku. Kéž místní nacionalisté nevyprovokují k další válce arabský svět.

Prostě dítě, jako každé jiné.. ;)

Moc pěkná myšlenka a vyjádření :). Líbí se mi.

Jsou chvíle, kdy letí světelnou rychlostí a chvíle, kdy se neznatelně šine. Je to dělník, doktor, terapeut, architekt, přítel i nepřítel. Jen smlouvat s ním nejde.

koiška: moc děkuji :-) mám radost

Jsi prostě důkazem toho, že duše může v dalších inkarnacích pendlovat mezi rostlinnou a živočišnou říší a měnit pohlaví svého hostitele, tedy fyzického těla. Teď už chápu, proč jsme si v mnohém porozuměli...:-)
♥
Vše ve všem bývá obsaženo
a s námi je to nejinak!
Až květinou se staneš, ženo,
já budu rád Ti naslouchat...
A snad až v těle kočičím
se lísat budeš ke mně,
já, protože už lecos vím,
jen pohladím tě jemně...☻

Velmi povedené

pěkné

Zamila: Jednoznačně souhlasím, i mně se zdá konec moc jednoduchý. Něco tam přidám a změním konec.

On asi život tak plyne a uplývá v mysli naší. K čemu cizí slzy které mě ruší. A tak podvědomí na nás nenápadně vykecá vše.

ŽblaBuňka: Homér: Jiří Turner:
Děkuji

Ta je moc krásná. Bolí. To je správě ;) . Velice hezké zakončení

traken:
Dík za zastavení

Zamila: Děkuji

líbí se mi

Já myslím, že povedlo :)

mechanická okurka: Haha :D Díky! Vkládal jsem to z telefonu a zapracovala auto-korekce :)