FR.: Děkuji za zastavení.

Tom Cortés:
O ty anděly zde ani nejde, nakonec jeden zakončil své bytí na konci potravinového řetězce.

Chce to hodně psát a pilovat pocity, vesměs je to popis situace, ale cítím tam emoce a potenciál. Ještě více se vcítit, nebo spíš najít lepší slova a bylo by to lepší. Nekomentovala bych, kdyby mi dílo nepřišlo uvěřitelné, tohle uvěřitelné je, jen to není pro mne taková ta poezie.

Super nápad a skvělý důkaz toho, že básnit se dá o všem možném. Ovšem to, že si v básni někdy přečtu o nakloněné plošině, to jsem opravdu nečekal :-)

puero: Puero já nemohu za to, co ti přijde. :) Nejsem si vědoma, že bych něco takového dělala a do veřejného čtení se hrnu jen jednou za čas, neb všeho moc škodí. Mne taky nesedí rozřádkování spousty básní, ale stále si říkám, že to je věc autora. Pokud se to někomu špatně čte, tak to beru, všechny básně si ještě několikrát procházím, než je někde prezentuji a časem je i mockrát měním, takže se nad tím určitě zamyslím, nic víc však asi udělat nyní nemohu. :)

Někdy mi přijde, že děláš, jakoby teprve až recitace byla tím uměním, který se s básněmi spojuje.

puero: To je legrační, já neplánovala vůbec nic, psala jsem to tím nejprimitivnějším způsobem co lze, tak jak jsem to cítila, i s tou kurzívou, i s tím odřádkováním, kam se budu ubírat opravdu nevím a nechám se ráda zavát kamkoli. Nicméně je tedy budu uvažovat nad tím, jak báseň prezentovat, aby se lépe četla, s přednesem problém nebude, ale tedy budu se snažit být laskavější ke čtenářům, až to půjde na papír. :)

Jak mi mohlo uniknout, že se tu pohybuje takový schopný Ostravák?! Teda otravačka. Navíc s evidentním smyslem pro cit zachycení technických výdobytků každodenní rutiny.

Hledáš lepší dobu? V minulosti ji nenajdeš. Každé minulé době, by tahle básnička zůstávala platná.

No já v tom stylu vidím jen přechod od pravidelné formy k něčemu mnohem rozevlátějšímu. U tohohle rozhodně dlouho nezůstaneš. Svlečeš se z téhle kůže jako had a vydáš se buď někam zpět, do obsahově zhuštěné a upravenější podoby, nebo k lákavým horizontům naprosté básnické svobody - k experimentu a avantgardě.

Na mě závorky a kurzívy vždycky působily hrozně teenagerovsky. Hrozně na půl. Normální člověk, jako tady Tom, fakt neví, jak to má vlastně číst. Vždyť, to co je v závorce nikdy úplně neplatí. A při recitaci kurzívu posluchač nepostřehne. Takže buď to má mít upozorňovací zdůrazňovací efekt, nebo efekt grafický, ale z té básničky nemám dojem, že bys úmyslně útočila na moje grafomanské chutě. Někde je tam pak v obsahu láska, ale nad ní nemám čas se zamýšlet, řeším závorky a kurzívu a přestávám vnímat sdělení. Takže ve výsledku to má dokonce efekt odpoutat pozornost na něco jiného a pokud jsi měla v úmyslu tenhle rušivý element zapojit do hry, asi jsem si neměl jako čtenář všimnout nějaké chyby.

Přiznám se zkraje, že nemám moc rád, když se v básních objevuje moc andělů, ale když se od toho oprostím, vcelku se mi to líbí.

Umouněnka: Jo, muzika na mě vždycky nějak "zbyde" :)

Tom Cortés: Pro mně ty pomlky jsou důležité, někde to určitě přečtu celistvěji, jasně že to tak nedělím, ale ono záleží, jak si to skutečně kdo přečte :) Je to na čtenáři. Kdo je spíš na rýmované, méně potrhané věci, tak chápu, že mu to nezní. Jinak s pozváním na nějaký večer určitě počítej a možná i co do učinkování, organizuji si sama svůj vlastní pořad a dostala jsem na tebe dobré echo :) Ale spíše počítej s muzikou, na čtení už mám plno. :)

Umouněnka: No však já taky neříkám, že koktáš, ale že určitě svoje básně nečteš tak, jak je zapisuješ! Jinak přijdu rád!

Tom Cortés: Já prostě takhle píšu, nemám ráda pravidelnost a nahuštěné verše, ale chápu, že se to někomu nemusí číst dobře. Kupodivu čtu velmi plynule a srozumitelně, můžeš si mne někdy přijít poslechnout. :)

No takhle... když už tak jako rapovej text, písnička, nevím...ale jako báseň je to pro mě velmi málo. A navíc tam máš chybu, zamNěňuje se píše bez N.

Těžko se k tomu vyjádřit, protože tenhle styl formátování básně rozhodně není určen mně. Nerozumím odřádkování (přidává to něco?), ani tomu, že jsou některé věty kurzívou, když očividně nenesou zesílené sdělení, natož proč jim předchází lomítko.
Jsou tam hezké obrazy, dokonce spousta, ale pokud to začnu číst po verši, tedy tak, jak jsi to napsala, připadám si jak když koktám a zadrhávám se. Zajímalo by mě, jak to čteš, protože tak, jak je to napsané, určitě ne.

Konečně se ve tvé tvorbě objevil zajímavý moment: "dutá jak dlažební kostka". Teď je otázka, zda je ten protimluv záměr (a co pak znamená), nebo je to jen diletantství.

Amen. Viva marijuana! :D

DDD: Díky. No vida, každýmu se navíc líbí jiný :)