Zkusím tě nasměrovat - zkrať to. Vyškrtej zbytečnosti, klišé. Nakoncentruj silné sdělení do třetiny textu a bude to super. Je tam moc omáčky.

Těch klišoidních výrazů se chci zbavit, někdy to tam ale přece jen unikne.. tak příště snad :-) ale jinak moc děkuju za hezký komentář!

Hele, kdyby se to rýmovalo, tak je to ideální básnička na protidrogový letáčky na druhej stupeň základní školy.

holka.přes.ulici: Děkuji. :) Málokterá báseň umí dýchat, jsem ráda, že tuhle jsem to naučila.

Jsou tam krásný obraty, třeba tlukot země v konečcích prstů nebo tato noc trvala moc dlouho. Ale taky mi tam některý věci přijdou "klišoidní". Ale je to prostě těžký nenechat se semlít přeužívanejma slovama, když má člověk nějakej silnej pocit, kterej byl už tolikrát popsanej. Celkově se mi to ale líbí :)

Moc děkuju! :-)

Tak tahle mě fakt dostala. Dýchá na mě příběhem.

Meh, pěkný odraz dnešní společnosti založené na "kráse". (Například američani to dotáhli tak daleko, že už dokážou z ošklivých ty krásné udělat.)
Vnitřní krása je sprosté slovo, u kterého každý klopí oči, ale pravdu má Tvá miniatura v tom, že heslo "tvář je oknem do duše" je stále aktuální. Pokud prohlédneš slupku make-upu a dokážeš ve tvářích číst.. :-)

Tak nežij materiálně.. :P

Na rozkoukávání je to velmi dobré, podle mého skromného názoru. :) Také nepíšu nijak dlouho, ale trochu citu pro to už snad mám.

Tom Cortés:
V tom tě ani nepodezírám, naopak, dík za zastavení a projevení názoru.

Po několikaleté hybernaci mohu porovnávat a připadá mi vše stejné a poplatné pro jinou dobu. Pohled a vnímání se ale pro mě změnil, ale vše drží svoji šablonu i zákonitosti jako před lety.

mechanická okurka: Díky :)

Jan Urban: Však to je jen můj blok. Kdysi nějaký kritik napsal, že v českých textech musí být buď anděl, nebo se v nich létá. A ono, když se člověk na ně podívá, opravdu je to přehršel. Tím jsem nijak nechtěl snížit tuhle konkrétní věc.

Hezké k zamyšlení. Inu, kdo mlčí, přemýšlí.

Děkuju za názor :-)
V psaní se ještě hodně rozkoukávám, tak se třeba někdy rozkoukám :-)

FR.: Děkuji za zastavení.

Tom Cortés:
O ty anděly zde ani nejde, nakonec jeden zakončil své bytí na konci potravinového řetězce.

Chce to hodně psát a pilovat pocity, vesměs je to popis situace, ale cítím tam emoce a potenciál. Ještě více se vcítit, nebo spíš najít lepší slova a bylo by to lepší. Nekomentovala bych, kdyby mi dílo nepřišlo uvěřitelné, tohle uvěřitelné je, jen to není pro mne taková ta poezie.

Super nápad a skvělý důkaz toho, že básnit se dá o všem možném. Ovšem to, že si v básni někdy přečtu o nakloněné plošině, to jsem opravdu nečekal :-)