Z tvého češtinu mě bere křeč. Co to je satnáš? Ale celkově mě obsah dost vyvádí z míry: proč bychom si nemohli ničit náš svět, když stejně dřív než se nám to podaří tak tenhle tajuplný satnáš žuchne v ohnivé kouli na zem a zničí ji za nás? Ta výzva k osvětě na konci nemá žádný význam, když se opravdu vzchopíme, půjdeme do sebe a zachráníme naši planetu, ten satnáš nás podle téhle básně stejně dorazí. Tak co. Jestli meteorit zničí zdravou nebo nezdravou planetu, není to jedno? Nene, takhle se ekologické výzvy nepíšou.

Smutné :(

Jsi jako kytara, máš krásně oblé tvary,
je radost se jich zas dlaní svou dotýkat,
jsi nástroj kouzelný, já nejsem zas tak starý,
jsem muž a přece kluk a dovedu si hrát...
:-)
Hezky jsi se rozezněla! A podle obrázku lze soudit, že oba jsou současně hráči i nástroji a tak to má i být! Je zajímavé, jak některá témata dovedou hned krásně inspirovat! :-)))

Rád ladím struny tvé a s prsty na hmatníku,
já něžnou píseň hrám, co od srcde jde
a rázem mizí splín i spousta otazníků,
je Láska a my dva ji objevili zde.
:-P

Singularis: Díky za tuto obšírnou úvahu, nepopírám, že jsem si ji pochopitelně taky musel nechat "uležet" alespoň přes noc, oceňuju taky zvukovou nahrávku (ne, že bych se vyhýbal čtení :P ). Cením si kapitoly "samota a neužitečnost", ta je výstižná a snad jsem se tak někdy i sám choval..
Chtěl jsem napsat, že je rozdíl mezi arogancí a sebevědomím, ale ty teze Maslovy pyramidy jsou celkem trefné. Přesto je jedna věc, v níž cítím potřebu této " skromnosti a pokoře" oponovat a sice, takovýto postoj na mě působí příliš pasivně a nezaujatě, jaksi nezúčastněně.

Když jsi zmiňoval upřímnost, sebevědomí, kterým disponuji pramení z jakéhosi osobního postoje, který se vyznačuje přirozeností, nadhledem/nadsázkou a upřímnou aktivitou (jsem tak skromný :D No co, taky mi trvalo přes dvacet let, než jsem se k takovému světanázoru dopracoval a přeji to všem. Do té doby jsem zkoušel i přetvářku..apod, ale tu lidi vycítí, minimálně z řeči těla. Pouhá bezprostřednost bez přirozenosti je také docela bezúčelná ). Cítím se díky tomuto postoji sebevědomě, leč ne arogantně, protože svou "aktivitu" vztahuji na kohokoli bez rozdílu (kámoši si ze mě někdy dělají srandu, že bych uklidnil i cikány s otevřenými rybičkami.). I tak se ale arogance sem tam projeví (jsem mladý, krásný a chytrý, kdo je víc? :D ), což potvrzuje onu zmíněnou tezi, že sebevěd. a arogance jsou bratři.
Navíc tato arogance může pramenit z faktu, že stále ještě vězím v nižších příčkách pyramidy (ach ta láska.. :) ).

Super, včetně ilustrace... :-)

nakonci se mi moc nezda " jedno jsou nase tela " rytmicky mi to tam nepasuje ale neni to celkove spatne :)

korálek: Díky za souznění :)

Slečna v buřince: Že by? :)

shane: Přesně. Díky :)

vanovaso: Díky za Tvá slova :)

Orionka: Já měl dodnes také za to, že autorem tohoto citátu je Kurt Cobain... Ignácius má ale pravdu. Jedná se o slova z písně Neila Younga, která Kurt Cobain použil a "proslavil" ve svém dopise na rozloučenou. Inu, člověk je nádoba nevědoucí a omylná a stále potřebuje rozšiřovat obzory :-)

Ignácius J. Reilly: Díky, jsem rád, že se líbí...

to finále jsem nečekal,líbí

slečna v buřince .kekebreke,grygy : děkuji :-)

Eleanthir: Je to pro mě forma genderové prezentace na webu. Nezapadám dost dobře ani do ženské ani do mužské klasické genderové kategorie a myslím, že tolerantnějším lidem takové vyjádření pomůže vyhnout se podvědomým stereotypům a brát mě víc takovou/ého, jaký/á jsem.

Neřekl to Kurt Cobain?

hezká a pravdivá :-)

líbí se mi :-)

Svobodni jak nohy stolu.. to je krasne! a konec jak ma byt no ja sice rad basne ve volnejsim stylu ale totim nikdy nepohrdnu

Dekuji, no ja jednim z anonymnich hrdinu jsem ale ono nakonec v te basnicce o koureni a nekoureni nejde.. spis o prehlizeni ciziho utrpeni a o nahle zatmeleni nejake moralni povinosti absolutne absurdni cinnosti