Ze začátku mi trochu vadily ty rýmy se stejným počtem slabik, ale vlastně to tam sedí. Snad jen „Jsi házící očka“ by se dalo trochu přeformulovat, zní to krkolomně. Jinak moc pěkné. ;-)

Orionka: To jsem tak jen plácl, vůbec jsem o tom nepřemýšlel, jenom jsem chtěl naznačit, že ten rým nic moc a možností je habakuk. :)

Je to hezké zachycení okamžiku, ať už je ten slovesný útvar jakýkoli. Jen bych se přimluvila za Vlastu Redla. Myslím, že bys mu ta velká písmena mohl dopřát. ;-)

taky si nejsem úplně jista tou básní... ale jinak hezky a reálně vystižený okamžik... "škrábu se no řekněme na koleně" hm hm, co mi to jen připomíná. Pohyby nevědomosti a zamyšlení... Ale jo, líbí se mi

casa.de.locos: rytmus

líbí se mi, ale nevím, jestli bych řekla, že je to báseň. stejně dobře by to mohl být úvodní kousek prózy. nebo odpověď na 'jak se máš, co děláš?'
z oné absence formy jsem trochu rozpačitá.

Líbí se mi pečlivost, s jakou vypravěč/ka popisuje detaily, kterých by si běžný chodec asi nevšiml, případně je je zběžně zaregistroval a vypustil ze své senzorické paměti. Určitým způsobem mi připomíná Virgini Woolfovou - ne stylem psaní, ani náhledem na svět, ale možná právě tou pečlivostí. Při popisu vlaku si připadám jako nadbytečný přihlížející, protože nadšení vypravěče/ky nerozumím. Celý útvar na mě působí autenticky, ale nikoli spontánně. Je zajímavý a četl se mi dobře a rozhodně (aspoň mě) vybízí k přemýšlení. (Vypravěč/ka mi svým postojem k neživým věcem taky připomíná Auri.)
Zkoumání lidí mi připadá jako velice povýšený koncept.

Ten důvod je jednoduchý, společnost přímo vyhledává katastrofy, senzaci, vzrušení. Jako při "konci světa" v r. 2012. Co se týče bezpečí - pokud má být vynuceno na úkor svobody a neomezování soukromí, tak chci raději žít jako psanec... :-)

To je solidní sociopatie.. :-) Stejně, být na místě toho "autisty", tu závoru bych podlezl a na nějaký vlak bych se vykašlal. Spíš bych se při procházce díval lidem do očí a zkoumal je. Řeč těla je mocná, protože je to nejpřirozenější projev bytosti. Písemnosti i řeč navíc můžou být (byť většinou nebývají) falešné. :-)

místo jak bych dala jako, protože tam pak nemáš dvě k za sebou. není to špatné, ale umíš i líp.

samiVdavu: Orionka: NoWiš: díky za komentáře :) (chtěla bych si trochu obhájit ty tulipány jakožto odkaz na deliriózní stav, kvůli kterému hodně lidí do amsterdamu jezdí, ale to je asi jedno. frázi jsem si půjčila z jednoho textu od oscara wilda (ea?eho?) o absinthu


'Time to go, Sir' he called out to me. Then he brought in a watering can and began to water the floor.'Time's up Sir. I'm afraid you must go now, Sir.'
'Waiter, are you watering the flowers?' I asked, but he didn't answer.
'What are your favourite flowers, waiter?' I asked again.
'Now sir, I must really ask you to go now, time's up,' he said firmly. 'I'm sure that tulips are your favourite flowers,' I said, and as I got up and passed out into the street I felt - the – heavy – tulip – heads – brushing against my shins." )

Very very good indead.

Psát to ve dvou muselo být zajímavé.

šťastná ve své melancholii, jo to z tý básničky vnímám, pěkné

Nenáročná kvalita. Dobrý cit pro skladbu básně, obrazy docela běžné, Amsterdam a tulipány už moc neoslní, ale je to příjemné čtení.

Z tohohle textu na mě leze ležérní lenost. Ani ne tolik obsahem. Ten bych ti mohl na většině míst podepsat, ale ta forma naprosto koresponduje s tím, o čem píšeš.
Stejně jako život puberťáka i tvoje psaní dává naději na zábavu. Máš super styl, odsejpá to, působí to na mě tak, že to píše inteligentní člověk. A pak se začneš opakovat, omíláš to samý dokola, že jsi tím snad musela nudit i sama sebe. Důchodci, kafe, cigára, nuda, nuda, nuda.

Děláš hovno a ani si nedokážeš sehnat lístky na Fixu. Skandál. :-D (a ne že bych to neznal)

Ale chytrá seš a psát umíš, tak ze sebe koukej dostat to nejlepší!

Příjemná dívčí poezie s dobrým finišem a závorkou. Tahle báseň krásně ukazuje to, že otřepaný popis citů nestačí. K některým výstřikům je však předehra potřeba.

Ahoj, poměrně jednoduše popsaný černý psycho ze sna. Líbí se mi ten typ atmosféry, kterej chceš navodit a i to, že se ti to na některých místech daří (hlavy u stromu). Ve chvíli, kdy používáš zajímavou symboliku, stává se tvůj text skvělým. Jinde je to trochu nuda. Popis by mohl být barvitější, pomohlo by rozšířit slovník, i když text není špatný, postrádá charisma, něco, čím by si ho mohl čtenář do příště zapamatovat. S.

To přece není o tanci :). Krásně čarovná, roztoužená, plná fantazie.

Jo, má to atmosféru.

Amadeo´´: Moc děkuji. Těší mě, že mě bereš jako autorku, která se vyjadřuje k těžkým tématům a nutí přemýšlet. Není to tak vždycky, ale občas se o to snažím, ráda chodím čtenářů "proti srsti" :).
K tvojí otázce - ano, obojí je hrozné. Muž (nebo aspoň většina mužů) tohle podle mě nenese tak těžce jako žena, ze které nikdo nemůže sejmout konečné rozhodnutí, která je do věci zatažena přímo svým tělem a která si výčitky ponese asi do konce života. To je ten blázen v koutě mysli, který se občas ozve.
Těší mě, že jsem ti ukázala nový úhel pohledu :). A za snílka buď rád.