Nikytu: Máš pravdu, i to tam je... Díky!

ioreth: Jo takhle, takže ti nesedl ten kontrast ve skladbě. Přechod z drzosti a hádavosti do lítosti a smutku. Nenapadlo mně nechat to v jednotné formě, nějak mi to takhle vyplynulo... Ale musím říct, že máš slušný postřeh. Děkuji za rozbor. :-)

ioreth: Jsem rád, že se líbí. Děkuji za zastavení...

Tady není co dodat, pěkná, pěkná, pěkná.

:D :D :D mazec

dostala mě. taky bych chtěla být i ve smutné poezii někdy drzejší. má kouzlo.

dost dobrá.

ta je super. úplně přesně chápu jak ses cítila, když jsi ji psala. hodně štěstí v lásce.

dá se to číst ;) fajn.

tvůj styl mi připomíná spíš klučičí poezii, asi budeš drsná holka ;)

skvělá. povedla se. a ten křehký font umocňuje subtilnost básně.

aa, trochu krkolomné verše a slovní spojení, příště bych si to zkusila přečíst nahlas, být tebou... jinak obsah zajímavý.

týjo, trochu mi to připomíná jednu moji báseň. také něco o ždímání špíny. no je jí tady na světě dost.

jů, příjemná úvaha o životě, taková trošku beatnicky naštvaná a zároveň jsi za ní pořád ty, jemná slnečnica :)

fajn hříčka. líbí. (ondra sokol už je ale zadanej)

Nikytu: na mě lehce hravě působí např. "tak si dáme do těla", nebo "chceš si ještě chvíli hrát?". Proto buď psát v tomto duchu hravěji, nebo naopak užívat klasické verše jako "Loňské sněhy tají nám
Slova temná, slova zlá
Po nich těžko, jak se zdá
naděje dál plápolá…"
Ta kombinace mi nesedí. Jinak obsah jsem pochopila, právě proto přemýšlím, proč.

slnečnica: díky ;)

kmotrov: tvá "analýza" mi odkryla pozadí básně ještě více, než jsem o něm uvažovala, za což neskonale děkuji. Já vždy když něco napíšu, s nějakým úmyslem, tak později zjišťuji, že ta slova jdou ještě dál. V mých myšlenkách, nebo čtenáře. A to je ten důvod, proč si nepíšu jen do šuplíku pro sebe. Jsem ráda, že oslovila. :)

DDD: mnohokrát děkuji, tvé pozitivní ohlasy mne vždy nesmírně těší :)

DDD: děkuji za zastavení a zdravím kolegu :)