Originální, super :)

Boží :)

Orionka: tato úvaha je spíše taková osnova budoucí úvahy, respektive její části. Národní a osobní povahu by určitě bylo fajn minimálně zmínit v plné verzi.

Proč to podávám jako něco nežádoucího, co je třeba léčit? Protože se s tím sám potýkám - viz můj deníkový zápisek Arbeit Adelt.

Ginnare: Děkuji :).

Pajalord: Děkuju

Myslím, že babička si to "tam" přečte.

Amelie M.: To je ta z loňska, jen jsem ji vytáhla kvůli počasí.

opravdu povedené. Obzvlášť se mi líbí poslední sloka. To "promítání" tváří probouzí pocity... :-)

Zaujalo mě to. Úplně jsi vynechal osobnostní sklony, introvert se samotářem stane daleko snadněji. A rozdíl je i v národních povahách, přes všechny ty popsané vlivy, které jsou globální, se v jihoevropských městech žije v v daleko užší pospolitosti, lidé nejsou tak anonymní a nezavírají se pouze v bytech jako na severu.
No ale co mě zarazilo, je tvé podání vnitřní samoty jako něčeho nežádoucího. Píšeš o postižení vnitřní samotou, v závěru ji chceš i léčit... proč? Pokud je to svobodná volba, člověk k ní není donucen okolnostmi a cítí se tak dobře, proč ho předělávat podle nějakého obecného mustru?

Krásně jsi vypsala stýskání. Jenom mě zarazilo brachu v poslední sloce, protože to chápu jako báseň pro zemřelou ženu... tak jsi ji oslovovala?

Nikytu: A42: Děkuju! po pravdě jsem hodně překvapená, čekala sem peprnější kritiku :-)

Amelie M.:děkuji moc mě to ale mrzí moc mi chybí..:(

Megynka: :) díky

jj :-)) dobrý!

no, vzhledem k tomu, že jsem dnes narazila na nějaké tvé komentáře, dala jsem si to trošku do souvislosti a o to víc mě tvé dílko baví :)))

ale zbylo po ní.. zbylo.. však o tom sám píšeš.. ;) upřímné

Ten závěr to celé báječně korunuje. Nekonečně okurkové počtení. :-)

jen tiché.. "ano"....

Pěkná hříčka.

Moc krásná, pro mně skvělá po všech stránkách a dotkla se mé duše ...