Prostě supr.

To jo no. Dotknout se, nedotknout...

i pro mě tohle znamená pohodu:)))
jen bych to tak krásně nedokázala napsat:)

potěšení pro duši..tyhle pocity už taky mívám.....:)

nádherná poetika...

pro mě mistrovské dílo......

moc milé verše:))

Nikytu: Lenora: Děkuji za přečtení a moc děkuji za komentář co potěšil :-) Trošku opožděný Beltain ...

Ginnare: Ďakujem Ti a prajem dobrú chuť. ;)

Ginnare: ;))))

Ginnare: Ďakujem veľmi pekne za návštevu. :-)

casa.de.locos: Kedysi som sa o "Tanke" dočítala iba ako o "rozšírenom haiku", takže po informácii od Teba som si tanku vygooglila a máš samozrejme pravdu. Ďakujem za rozšírenie obzorov. ;) Súhlasím, že hmnla väčšinou pôsobí na človeka depresívne a páči sa mi Tvoj opis ohrdnutej nevesty. Ide o to, že v súčasnosti zažívam "svadobný maratón" a napočudovanie mám z neho zatiaľ len pozitívne emócie... :-)

Líbí se mi ukrytí pavoučci a ty džíny asi splnily účel. :-)

Je těžké o té době něco napsat, aby to neznělo sentimentálně či pateticky.

co vím, tak ty dny velký mráz nebyl... nebo nás hřálo mládí... zápal? jak je ta paměť zrádná...
Možná jinde, ale v Praze sem džínový fronty nezaznamenala... jak už jsem však předeslala, to neznamená, že nebyly. Možná jen paměť vytěsnila to, co pokládala za nevýznamné :-)

Působivá :)

hravé, líbí se mi :-)

... a v piškvorkách jsem fakt ďábelsky dobrá...

Mrholenie se mi líbilo víc... tahle Búrka nepřinesla nic překvapivého, ale to neznamená, že by se mi nelíbila...

vidím to tak, že sbírka básní je jako pestrý dort... jsou do něho zapečené dobrůtky, ale něco ty dobrůtky musí držet pohromadě... tak tohle je to těsto - dobré a hlavně funkční :-) Sakra, musím se jít nasnídat... plácá mi to z hladu...

to chce kafe a rozchodit... vezmi jí pod paží a choďte... kdyby zvracela, nezapomeň jí jako pravý džentlas podržet vlasy...!

a mě se to pozitivní naladění mlhy líbí :-)

jako malá jsem s prarodiči trávila prázdniny na chatě v Českém ráji. Občas sem měla to štěstí, že mě dědeček přibral do svého ranního rozjímání.
Vylezli jsme na protější stráň. Tu sluníčko pošimralo nejdříve. On měl pod paží deku a rádio. Ani nám nevadilo, že je tráva ještě vlhká a za zvuku tónů starých mistrů jsme jen tiše seděli a pozorovali probouzející krajinu, snídající srny a tu mlhu, kterou slunce pomalu upíjelo... Chjo... některé chvíle by tu měly být navěky...
Promiň, přepadla mě sentimentální nálada. Přeji pěkný den :-)

Mamka: Vítej v dámském klubu.
Dík.

Nebývá to snadné. Ale neznamená to, že to musí být marné - odtrhnout se od davu a nezradit své vlastní přesvědčení. I zdánlivě marné může nakonec přinést svoje. Jen to nevzdat... To jsem si z toho odnesla já.