marinka: Smutný je ten fakt, že to tak opravdu cítím)

marinka: Děkuji :)

smutné

každá generácia pripadá tej predošlej ako drzá a nevychovaná, to je iba uhoľ pohľadu.

pekné

Jekaterina: Děkuji^^

Každý byl MP a měl svou lišku.. i já ji zpátky hledám. Jen ona se možná nechala ochočit někým jiným. Proto. -napsala jsi to za/ze mě. :) Takže já děkuju.

SSS: Moc si toho vážím, děkuju! :)

Hodně dobrá!

mannaz: Děkuju, vážně :)

Moc pěkná!

Jsoucno: Jen jsem ti dal k úvaze, že by bylo dobré přesunout to do prefixu a myšlenku proměnit na úvahu podpořenou vhodnými argumenty. To téma k tomu přímo vybízí! :-)

shane: Díky za komentář..:) Jak jsem již několikrát výše zmiňoval- je to automatický text. Prostě to nějak tak vyplynulo a přišlo mi to zajímavé. Každý si to může pobrat po svém. Já sám nedokážu říct, co jsem tím myslel, neboť je to dílem okamžiku, kdy mé myšlenku plynuly...))

zajímavá pozvánka

iluze: Děkuji za vysvětlení. Tak přece jsem to trochu pochopil/a... :)

Jedno dlouhé souvětí jako dílko? Nejspíš bych to dal jako anotaci k úvaze na tohle téma, patřičně rozvedené! Pak by to mělo hlubší smysl než pouhý nespokojený výkřik nad současným stavem světa...:-P

Je nádherná. Dotknula se mě.

Singularis: Jde o člověka, s rezavými vlasy, který má velké srdce - pro lásku i když mu bylo ublíženo (proto ta bolest v srdci) posluchačka jsem byla já, ona se ztratila, jako ta liška ;) :)

Když se zamyslím, Angelu Carter v tom odhalím (viděl/a jsem Společenství vlků ( http://www.csfd.cz/film/4877-spolecenstvi-vlku/prehled/ )) - ano, ti nejhorší vlci mají srst uvnitř a dej si pozor na muže se srostlým obočím! Chudáci vlci... Lesní lišky v tom tolik nevidím. Závěr na mě moc nezapůsobil, spíš mi připadá, že by to mělo pokračovat, přinejmenším do momentu, než něco uloví, něco uloví je, nebo umřou hlady. (Jedna z těch variant určitě dříve nebo později nastane.)

Ale jako celek se mi ta povídka líbila, přestože v ní nebylo mnoho děje. Atmosféra se ti povedla, hodně mi připomněla film Vesnice http://www.csfd.cz/film/134055-vesnice/galerie/?type=1 ), odpovídá jak nevidoucí sestra, kost a kůže, šelmy v lese, kam se nikdo neodváží chodit, a to, že si vezmou pláště (v případě Vesnice jsou žluté, protože červené pláště nosí ty šelmy). Jen ten oheň neodpovídá, ale to je detail. Napadlo mě, že Vesnice by možná do finského podivna i docela zapadla... A moc se mi na tom filmu líbí i to, že nakonec má všechno docela přirozené vysvětlení.

Na první pohled mi to smysl nedává, ale ve srovnání s jinými věcmi, které si tu občas přečtu, to alespoň vytváří jasné obrazy - člověka s rezavými vlasy, který cítí bolest v srdci (možná příznak blížícího se infarktu) a mluví o tom, co napsal. A když se jeho posluchačka ztratila, šel ji hledat, aby mu měl kdo odpovědět. Alespoň tak to vnímám.