hm hmm

štiler: Moc hezké pane, tu svou jsem ohodnotil na 6%, jsou to cinty.

Amadeo´´: Anděl je vždycky tenký led, to souhlasím. Jsem rád, že se mi to podařilo udržet nad hranicí kýče. :)

Zajímavé jak se dá převést praní do veršů

Sokolička: Nu, nevím, zda bych si někoho dokázal cíleně zošklivit, abych jej přestal milovat. Láska je přece jen subjektivní pocit, mámení smyslů, oheň náhle vzpanuvší, ne vědomý akt! Ostatně se říká, že stará láska nerezaví! A já si u dávných idolů stejně raději pamatuji spíše to krásné!
:-)))

Taky jsem se dříve dosti
zaobíral minulostí,
jenže tu už nezměníš!
Panta rhei, jak jistě víš!

Takže, milá Sokoličko,
snad své smutky zapudíš,
rozjasni zas svoje líčko,
slunce ať má v duši skrýš!

Jj, zvrácené prsty chaluh jsou krásná metafóra! :-)))

Nejprve, když jsem v prvním řádku viděl slovo anděl, trošku mi zatrnulo a řekl jsem si, že máš odvahu. Ale po přečtení musím uznat, že jsem se bál zbytečně. Báseň Ti nikam nesklouzla, přijde mi zdařilá, s myšlenkou. A ani Ti andělé mi tam vlastně vůbec nevadí, což se mi v mnohých jiných básních stává často.

K obsahu se vyjadřovat nebudu, je to báseň, kterou bych zařadil do těch niternějších, ale přidám jen svůj pohled. Myslím, že člověk by v něco věřit měl. Ale nemusí to být zrovna v boha...

Přesně tahle báseň od Skácela mi po přečtení vytanula na mysl taky... Ovšem na rozdíl od té Skácelovi, u této jsem vlastně trošku zmatený a tápu, co jsi prostřednictvím jí vlastně chtěla říct. Je ten starý stůl metafora pro starého člověka? Pokud ano, ptáš se, koho ještě zajímají jeho zkušenosti, názory, vzpomínky.. tahle myšlenka se mi líbí, ale ta užvaněnost mi tam v tom případě nějak nesedí. Nebo je ten stůl opravdu jen starým stolem, předmět který nikoho nezajímá? Nevím... nějak ji nemůžu uchopit ale to neznamená, že je ta báseň špatná. Je to spíš jen můj dojem a tápání...

timelady: To beru jako značnou lichotku. Inspirace jím tam tedy nebyla, ale rozumím, že tu tematiku anděla poměrně proflákl :D

Brno nepopíšu
snad by to dokázal ten básník
který vyšel z hospody na Joštově ulici
a zabil se
nebo člověk spící u nádražní džungle
kdyby věděl,
protože on si život nechal
a zapomenul na slova i na město ve své dvojí realitě
kde je možné
bdít či pozorovat matný řádky dávno napsaného mládí
který přežilo, zvadlo, zšedlo.
Brno nepopíšu
snad protože přímých cest v poezii
ubylo zároveň s příležitostným štěstím
tím levným



po nocích hledám duše které zní
ve strunách hluch
řádky bez básní

Z díla cítím Kryla, moc pěkné :)

tohle můžu

Díky oběma!

bezvadné

Moc pěkné...

Amelie M.: Děkuju moc, je to jen taková rychlá poznámka :-)

slnečnica: Jasně, že hlas je můj, hanbou bych se propadl, kdybych tady předváděl něco, co by za mě zpíval někdo jiný :-) Taková drobná inspirace skutečností tam je, ale myslím, že už je to pryč. Moc děkuju za návštěvu :-)

Amelie M.: Zvedání a klesání hlasu ...to by asi mohla být melodie, ne? :-) No, jinak máš určitě pravdu. Neumím zpívat "normálně" a těžko s tím co nadělám. Už dávno sice neřvu jak na lesy, ale je na mě pořád poznat, že jsem vystudoval klasiku, byť se tím neživím jako operní pěvec, ale jen jako učitel. No - a z toho asi pramení ty dlouhé vokály, výslovnost a tak. Těžko se ode mě dočkáš něčeho jiného :-)

... taky sa ptám už pár týdnů...

ŽblaBuňka: DDD: Musím len súhlasiť, hlas sa mi veľmi, veľmi páči tiež (Je naozaj Tvoj? ;) ). Je to dokonalé,ako vždy, keď je to Tvoje, dúfam len, že text nie je celkom inšpirovaný skutočnosťou...